Městská knihovna děkuje paní Marii Lienau za knihy, které pro knihovnu nakoupila v plné výši odměny za svoji práci ve finančním výboru města Volyně v roce 2011.

O vánočních prázdninách (pátek.23.12.2011 - pondělí 2.1.2012 VČETNĚ) bude dětské oddělení knihovny ZAVŘENO

Pár čísel o dětské knihovně ve Volyni:

387 01 – poštovní směrovací číslo Volyně

39 – číslo domu na náměstí Svobody, kde knihovna sídlí

1 – poschodí, kde je umístěno dětské oddělení

2+25 – počet schodů, které musíš překonat

2 – dvě okna vedou na náměstí s krásnou renesanční radnicí

110 – tolik let je ve Volyni veřejná knihovna

380 120 335 – telefonní číslo knihovny

3 – dětskou knihovnu můžeš navštívit 3x týdně

10,5 – celkový počet hodin v týdnu, kdy je dětská knihovna otevřena

4 731 - z tolika dětských knížek si můžeš vybírat

95 – tolik metrů knižních regálů zaberou

227 – počet dětí, přihlášených v roce 2011 do dětského oddělení

27 – 27 měsíců je nejmladší „čtenářce“, Nelince

3 – počet počítačů s internetem v dětské knihovně

40 – to je roční poplatek v dětském oddělení

60 – každou knížku můžeš mít vypůjčenou nanejvýš 60 dnů

44 – tolik besed, soutěží, autorských čtení jsme pro vás v roce 2011 připravili

Městská knihovna děkuje všem dárcům za knihy a časopisy, které významně obohatily nabídku v roce 2011. V roce 2012 má volyňská knihovna k dispozici nejmenší finanční prostředky na doplnění knihovního fondu v novodobé historii; rozpočet byl totiž zkrácen o 25% a navíc nezohledňuje navýšení DPH knih o 4%. Museli jsme upustit od předplatného většiny časopisů, nákup nových knih bude omezen. Vaše dary zajímavých knih a časopisů (s výjimkou bulváru) budou tedy ještě více než v minulosti vítány.

Přejeme vám všem, vážení návštěvníci knihovny, abyste ve zdraví dokázali překonávat úskalí roku 2012. Našimi kvalitními službami a přátelskou atmosférou v knihovně se budeme snažit přispívat k vaší pohodě, vzdělání a informovanosti.

NEMALUJTE ČERTA NA ZEĎ!

Radši ho namalujte na papír, vystřihněte, nalepte, udělejte z něj třeba loutku na špejli …. A PŘINESTE

V PÁTEK 2. PROSINCE DO KNIHOVNY

V čertí společnosti se nám bude pěkně poslouchat
ČERTOVSKÉ POHÁDKY
ČERTOVSKÉ BÁSNIČKY
ČERTOVSKÁ POŘEKADLA
ČERTOVSKÉ PÍSNIČKY

A jestli doma máte čertíky z plyše, umělé hmoty, gumy, látky či snad z kamene, železa, zlata, mořské pěny … doneste je ukázat ostatním dětem!

Městská knihovna ve Volyni Vás zve na přednášku k 110. výročí narození a 25. výročí úmrtí básníka Jaroslava Seiferta

Od země k hvězdám a zase zpět

Jaroslav Seifert známý neznámý, která se uskuteční ve středu 23. listopadu 2011 v 17:00 hodin v 1. poschodí městské knihovny.

Přednášejícím je strakonický básník, sběratel pověstí, nakladatel a antikvář ONDŘEJ FIBICH, který se s básníkem přátelil.
Přednáška je spojena s promítáním.

Upozornění

PŮJČOVNÍ DOBA V DĚTSKÉ KNIHOVNĚ V TÝDNU PODZIMNÍCH PRÁZDNIN:

Pondělí 24. října – 12:30 – 16:00

Středa 26. října (prázdniny) – ZAVŘENO

Pátek 28. října (státní svátek) - ZAVŘENO

Knihovna slaví narozeniny….

(dokončení)

Poválečnému dění na kulturním poli je ve volyňských análech věnováno jen málo pozornosti. Městská kronika z té doby, především pak poúnorové, oplývá pojmy jako „vítězství, dělnická třída, pětiletka“ a „vítězství, fotbal, kopaná“. Inu, taková byla doba… vítězilo se na všech frontách. Existenci knihovny ve Volyni potvrzuje krátká zmínka o tom, že v roce 1948 byla pod správou osvětové besedy a ve svém fondu měla 9.399 svazků. Jisté je, že 1. září 1958 se volyňská veřejná knihovna stala „městskou lidovou knihovnou“, samostatně hospodařící a profesionální, a že po provedeném výběru (rozuměj, politické čistce) měla o téměř 3 000 knih méně. O 3 roky později byla ředitelkou knihovny jmenována Anna Kastáliová (*22.4.1903 - †26.5.1993). Ta se pokusila u příležitosti 70. výročí založení knihovny (1971) sepsat její novější historii v článku "Vybudování knihovny v údobí po vítězství Únorovém" takto: „Po vítězství Únorovém kdy bylo přikročenu k novému rozmachu ve všech oborech státního hospodářství, bylo přikročeno i k rozmachu knihovny. Ve Volyni, kde bylo velmi žádoucí postarat se knihovně o vhodné umístění i vybavení, bylo školskou komisí vzato na vědomí, že knihovna musí odpovídat svému kulturnímu poslání. Byl připraven plán k jejímu vybudování, ale přikročit se mohlo k jeho realizaci, až od r. 1965-70, kdy byly získány a uvolněny nové místnosti.“ V té době už byla knihovna umístěna na nynějším (naprosto ideálním) místě na náměstí v domě, který byl původně v majetku rodiny Lomů. Zprvu jí byly vymezeny jen dvě místnosti, postupně se dařilo připojovat další. V roce 1969 byla knihovna posílena druhou pracovnicí, Miladou Strnadovou (Šmídovou). Ta zůstala knihovnictví věrná i po svém odchodu z Volyně v roce 1973 – dosud je ředitelkou Městské knihovny ve Vimperku. Volyňská knihovna totiž byla v roce 1970 pověřena metodickou funkcí (ta se nevztahovala jen na knihovny veřejné, ale i podnikové, školní, a hlavně od nástupu Josefa Režného na post ředitele muzea i knihovnu muzejní) a zřízením střediska knihovnických služeb. Kromě působnosti na území města tedy metodicky vedla venkovské knihovny a poskytovala jim vše potřebné, především výměnné soubory knih. K tomu účelu byly volyňské knihovně každoročně přidělovány finanční prostředky na zřízení a doplňování k tomu určeného knihovního fondu. Počet vesnických knihoven, které byly touto formou obsluhovány, se pohyboval kolem 25 (od Koječína až po Lhotu pod Kůstrým). Vlastní půjčovní činnost v těchto knihovnách zajišťovali dobrovolníci přímo z obcí. Počet vesnických knihoven ve volyňském obvodu se však v 80. letech prudce snižoval, což souviselo s postupnou profesionalizací knihoven v Bavorově a Česticích a jejich pověřením střediskovou funkcí. (V posledních 20 letech regionální funkce plně zajišťuje samostatné oddělení Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích a volyňská knihovna má ve své působnosti pouze svoji pobočku v Zechovicích.)

V roce 1973, kdy Anna Kastáliová v sedmdesáti letech odešla do důchodu, knihovna disponovala čtyřmi místnostmi v přízemí budovy na náměstí. Byly bez odpovídajícího zázemí, vytápěny uhlím. Jiřina Bohdalová si při své návštěvě knihovny na začátku 70. let potřebovala tzv. odskočit. Kulturní revoluce, jak slečna Kastáliová často uváděla, vítězila, ale zdejší toaleta nebyla podle důvěryhodných svědků stále ještě WC, tedy water closet, nýbrž chatrná kadibudka na veřejně přístupném dvoře. Od okamžiku poctění návštěvou slavné herečky byla nazývána výhradně „bohdalkou“. Možná, že právě tato událost přispěla k vytvoření důstojnějších podmínek, byť až v r. 1974.

V roce 1973 nastoupila do volyňské knihovny čerstvá absolventka studia knihovnictví Jitka Dvořáková (Žáková), která zde pracuje doposud. O rok později přišla Bohuslava Beroušková (Roučková) jako metodička a na částečný úvazek Irena Matějková do dětského oddělení. Na těchto pozicích se v průběhu let vystřídaly další pracovnice; pamětníkům připomeňme jen některá jména těch nejdélesloužících : Pavla Kotlíková, Riana Novotná, Hana Gottwaldová. Na konci 80. let knihovna získala, především díky podpoře tehdejšího předsedy MěNV Františka Pitrmana, také vhodné prostory v 1. poschodí budovy, kam byla m.j. přemístěna dětská knihovna, do té doby tísnící se na 13 m2. Nahlíženo dnešníma očima, zní to neuvěřitelně: kromě půjčovní činnosti 3x týdně a pořádání několika desítek akcí pro děti ročně působily při tomto dětském minioddělení po léta některé zájmové kroužky – čtenářský, dramatický. Koncem listopadu 1989 jsme spolu s Waltrem Komárkem, stojícím ve vstupu do knihovny, zpívali českou hymnu a v týchž dnech při schůzkách volyňského Občanského fóra, které se od samého začátku konaly právě v knihovně, přesvědčovali Václava Hadrabu ke kandidatuře na prvního polistopadového starostu. V té době už knihovna měla ve fondu kolem 25 tisíc knihovních jednotek, tedy knih, map a zvukových dokumentů, a registrováno bylo přibližně 1 500 uživatelů. Denně ji navštívila téměř stovka čtenářů, z velké části studentů, pro něž se knihovna stala nepostradatelnou vzdělávací institucí a také příjemným místem setkávání. Nejdůležitější událostí 90. let bylo rozhodnutí, automatizovat celý zdejší knihovnický systém. Volyňská knihovna byla po strakonické teprve druhou na celém okrese, která se k tomuto kroku odhodlala. První záznam byl proveden na Apríla v r. 1996 a od Nového roku 1999 byl zahájen kompletní automatizovaný proces. Od r. 2001 je krom toho v knihovně na několika stanicích k dispozici veřejný internet. Rozhodnutím zastupitelstva v r. 2008 volyňská knihovna, přesně po 50 letech samostatnosti, pozbyla právní subjektivity a od 1.1. 2009 je odborem městského úřadu. Došlo k tomu ve snaze tehdejšího vedení města o úsporu finančních prostředků, vynakládaných městem na místní kulturní organizace.

Nároky na úroveň knihovnických a informačních služeb i kvalitu prostředí neustále stoupají. Budova knihovny v loňském roce sice získala nový „kabát“, ale vnitřní prostory dávno nepostačují. Kritický je nedostatek místa pro knihovní fond, chybí podmínky pro pořádání autorských čtení, zřízení čítárny, studovny, návštěvníci knihovny postrádají pohodlí, klid. Dětské oddělení, které slouží nejen jako knihovna, ale jakýsi neoficiální dětský klub, především pro dojíždějící děti, by si zasloužilo lepší vybavení. Celosvětové motto knihovnictví pro třetí tisíciletí „Knihovna jako obývák města“ se ve Volyni ve stávajících podmínkách nemůže podařit naplnit.

Ke svým 110. narozeninám připravila knihovna, a to nejen pro své uživatele, několik dárků: největším je setkání s významným českým básníkem Josefem Hrubým, který ve Volyni prožil prvních 18 let svého života (6. října v 17 hodin v knihovně). Dalším bylo zářijové autorské čtení Zdeňka Janíka a Michaely Vacíkové z jejich nové knížky Šumavská světýlka, určené dětem. O historii knihovny vypovídá výstavka fotografií, instalovaná ve veřejně přístupné chodbě u kanceláře knihovny. V neposlední řadě je to oblíbená dětská společenská hra Activity Junior, která je nově k dispozici „aktivním juniorům“ v dětském oddělení. Děkuji panu Josefu Hrubému z Plzně za jeho vzpomínky na volyňskou knihovnu předválečných a válečných let, paní Bohuslavě Roučkové z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích a pracovníkům Městského muzea ve Volyni za zprostředkování cenných informací z dobových zdrojů a poskytnutí obrazového materiálu.

Jitka Žáková

Nový projekt Lidé, čtěte! byl spuštěn 1. září ve 12.00 hod. Projekt si klade za cíl seznámit nečtenářskou komunitu s knihou a čtenářskou komunitu s knižním zákulisím. Toho všeho má být docíleno pomocí recenzí na nová i starší literární díla, reportážemi z akcí spojených s knihami, rozhovory a dalšími články, úvahami a zprávami. atelů.

Knihovna slaví narozeniny…

(1. část)

Určit rok vzniku veřejné knihovny ve Volyni není snadné ani jednoznačné. Záleží totiž na tom, co budeme chápat jako její prvopočátek – zda zahájení činnosti knihovny spolkové v roce 1851, - „taky položil se základ k městské knihovně tím, že se za 50 zl., k.m.,které Volyňské paní na zakoupení praporu pro gardu složily, a po rozpadnutí se gardy ustanoveného účelu více nebylo, knihy nakoupily“ nebo, jak se můžeme dočíst v zápise v městské kronice, „Veřejná knižnice a čítárna byla založena v roce 1901 dobrovolným sloučením knižnice městské, těl. jednoty Sokol a knižnice Řemeslnické besedy.“

Ať už 1851 či 1901, volyňská knihovna letos může slavit kulaté narozeniny, což je dobrá příležitost k připomenutí některých událostí a okolností z její existence a také k obdarování jejích uživatelů, bez jejichž zájmu by nikdy nemohla ani vzniknout, ani bez přestávky existovat více než 100 let.

V každém případě je příjemné zjištění, že knihovna a čítárna vznikla, jak je opakovaně písemně doloženo, zcela dobrovolně, z vůle volyňských občanů, ať už zastoupených v četných spolcích nebo jednotlivců. Teprve o 18 let později, těsně po 1. světové válce, rozpadu Rakousko-Uherska a po vzniku československého státu zákon stanovuje, a to hned ve svém § 1:„Na doplnění a prohloubení vzdělanosti všech vrstev obyvatelstva zřizovány buďte politickými obcemi veřejné knihovny s četbou vzdělávací, naučnou i zábavnou, která má skutečnou vnitřní hodnotu.“

Archivář František Teplý ve svých Dějinách města Volyně a okolí knihovnu zmiňuje jen ojediněle, ale o vztahu vedení obce k nově vzniklé veřejné knihovně svědčí např. v knize uvedený rozpočet města z roku 1902: z celkových nákladů 45.296 K bylo na veřejnou knihovnu a čítárnu (mimo plánovaný rozpočet) poskytnuto 100 K. (Pro porovnání: na zřízení vodovodu pro Podolí 64 K 52 h, na zimní školu hospodářskou 125 K). Financování bylo tedy, dnešní terminologií řečeno, zajišťováno ze sdružených prostředků, mzdové náklady byly minimální, protože práce byly prováděny dobrovolnicky.

Prvním knihovníkem byl Bohumil Šulc ( 1857-1945), učitel truhlářského oddělení Královské řemeslnické školy ve Volyni, divadelní ochotník, mecenáš. Knihovníkem, ač s přestávkami, byl až do doby 2. světové války. Kolem roku 1915 se v souvislosti s knihovnou objevuje ještě městský kancelista Jan Braun, ve 30. letech učitelé Jan Košťál a Jiří Chuman.

Od počátku existence knihovny se však na jejím chodu podílela celá řada lidí. Po stránce finanční a organizační ji spravoval volený výbor, složený ze zástupců spolků a korporací. Byli to vážení měšťané – v prvním výboru to byl například právník Hořice, ředitel měšťanské školy Nováček a další, členem byl samozřejmě i knihovník. Přímo v knihovně pracovala řada ochotných dobrovolníků, především z řad mládeže. Atmosféra přelomu století byla ostatně takovým občanským aktivitám nakloněna, což vyplývá z pohledu do historie ostatních veřejných knihoven na území dnešní České republiky. Internet, televize, bary a herny na každém rohu – to byly pojmu v tu dobu (a ještě dlouho poté) neznámé.

Knihovna sídlila ve školní budově v Lidické ulici (nynější SŠ a JŠ). Už od r. 1910 do doby po roce 1948, kdy názvy tohoto typu musely vymizet, nesla jméno svého prvního knihovníka („Městská veř. knihovna Boh. Šulce ve Volyni“).

V roce 1910 její čítárna odebírala 49 titulů časopisů (v letošním roce jich je předplaceno 25, ostatní jsou získávány darem).

V roce 1924 měla knihovna 4.690 svazků, což je téměř 94 metrů regálů (v roce 2010 to bylo 29.692 knihovních jednotek).

Zajímavá jsou 30. léta: knihovna už měla několik místností – kromě hlavní půjčovny pro dospělé čtenáře jednu místnost pro dětské knihy, další jako čítárnu. Odebírala 24 titulů časopisů a 6 titulů novin, půjčovní hodiny byly 3x týdně po 2 hodinách. Ačkoli v té době Volyně už nebyla sídlem zastupitelského okresu, vyslyšelo po tříletém úsilí ministerstvo školství argumenty Riegrovy knihovny ve Strakonicích, že není v jejích silách, zajišťovat 3 tehdejší okresy, a poskytlo knihovně ve Volyni jak knižní dar čítající několik stovek knih, tak i finance na nákup nových knih dle vlastního uvážení, na skříň a „20 bedniček okovaných na rozesílání souborů knižních za 540 Kč“. Volyňská knihovna tedy půjčovala knihovnám (obvod tvořilo 30 obcí) „bedničky“ - výměnné soubory knih, které se po přečtení tamními obyvateli zase vrátily do svého sídla. Zda služba byla prováděna za úhradu či vycházela z principu solidarity, není známo. To byl základ pozdějšího Střediska knihovnických služeb Volyně, které vzniklo v roce 1970 (23 obcí).

V době 2. světové války byl knihovníkem František Formánek, pozdější okresní knihovnický inspektor a školitel knihovnictví. Pomáhala mu řada volyňských dospívajících; z některých z nich vyrostly výrazné kulturní osobnosti: Josef Hejtmánek, jehož Volyňákům netřeba představovat, básník a dlouholetý ředitel Krajské knihovny Plzeň Josef Hrubý,… Knihovna se v té době musela několikrát stěhovat, protože škola nejprve potřebovala více tříd, poté však sama musela ustoupit nařízení o umístění německých uprchlíků - pamětníci si možná vzpomenou na knihovnu v sokolovně či měšťanské škole. O činnosti knihovny z této doby existuje jen stručná zmínka v městské kronice „…Je to kulturní stánek, který koná svou práci skutečně vzorně…“.

Pozor! PRÁZDNINOVÁ PŮJČOVNÍ DOBA MĚSTSKÉ KNIHOVNY VE VOLYNI

V ODDĚLENÍ PRO DOSPĚLÉ ČTENÁŘE:

V DĚTSKÉM ODDĚLENÍ

NOVINY A ČASOPISY, které pro vás odebíráme v roce 2011, případně získáváme díky vašim darům

deník MLADÁ FRONTA DNES - pondělí, středa, čtvrtek

Aromaterapie Automobil revue Biblio Blesk pro ženy Bravo Bravo Girl Čtyřlístek Deutschland Dům a zahrada Dupito Elle Flóra na zahradě Glanc Chuťovka Květy Lidé a země Magazín 2000 záhad Magazín Dnes+TV Magazín Dnes. Doma Meduňka Moje psychologie Můj dům

Ona Dnes Praktická Slovenka (dříve Dorka) Praktik Receptář Receptář speciál Recepty prima nápadů Reflex Respekt Revue 50+ Rodiče Svět ženy Tina Turista Válka Revue Vítaný host na Šumavě Vlasta Xantypa Zahrádkář Závislosti a my Zdraví Žena a život

Magnesia litera 2011 za poezii volyňskému rodákovi Josefu Hrubému

V 10. ročníku Magnesie litery, klání nejlepších českých knih roku 2010, zvítězil v kategorii poezie volyňský rodák Josef Hrubý (10.5.1932 v Černěticích) za sbírku OTYLÉ ACH. Prestižní cenu Litera převzal dojatý básník z rukou Dagmar Havlové.

Básník je podle Hrubého na světě proto, aby zahlédl a popsal to, co ostatní nevidí, přehlédnou nebo si toho vůbec nevšimnou. Josef Hrubý v uplynulém půlstoletí popsal jevy ostatními neviděné či přehlížené už ve 40 sbírkách. Často, přesně řečeno, stále častěji, se v nich vrací k dětství a mládí, strávenému ve Volyni, mezi volyňskými. Vždyť také jedna ze sbírek nese název „Volyně a jiné krátké řádky“ (2007).

Celý svůj dospělý život žije v Plzni, kde deset let do r. 1969 pracoval jako ředitel Krajské knihovny Plzeň. V době normalizace jej postihl osud mnohých českých intelektuálů a jeho tvorba byla dvě desetiletí odsouzena čekat na publikování v šuplíku. Teprve v polistopadové době může Josef Hrubý naplno rozvinout všechny své aktivity – kromě básnické tvorby i editování, překládání poezie z němčiny, reprezentování české literatury na evropském poli. Často se účastní společných mezinárodních autorských čtení a o svých cestách poutavě vypráví a nechává se jimi inspirovat (například sbírka Krážem).

Méně známé je jeho výtvarné působení. Své koláže představil na několika samostatných výstavách. Právě letošní Literou oceněná sbírka „Otylé ach“ ukazuje Josefa Hrubého v obou polohách, je skutečným skvostem, artefaktem zdobícím knihovny milovníků poezie a výtvarného umění.

Josef Hrubý navštívil své volyňské čtenáře i bývalé spolužačky a spolužáky v posledních letech třikrát, naposled v říjnu 2009. Každé setkání v městské knihovně je až opojné svým důvěrným, láskyplným tónem, prostou moudrostí i skromně a srozumitelně prezentovaným intelektem.

Josef Hrubý oslaví 9. května devětasedmdesátiny. S obdivem a úctou mu popřejme zdraví, svěží mysl a básnickou invenci, nám čtenářům pak další setkávání s ním i jeho verši a kolážemi.

V jednom z únorových čísel regionálního listu STRAKONICKÝ DENÍK vyšel v rámci seriálu Knihovny na Strakonicku obsáhlý článek o naší knihovně.

Podklady jsme redakci dodali v této podobě:
Ze zápisů z městské kroniky: Veřejná knižnice a čítárna byla založena v r. 1901 dobrovolným sloučením knižnice městské, tělovýchovné jednoty Sokol a knižnice Řemeslnické besedy“. V letošním roce je to tedy 110 let, nicméně ze zápisu vyplývá, že tzv. městská knižnice zde existovala už dříve. Některé prameny zmiňují „spolkovou knihovnu“ už v roce 1851. Dalším zajímavým údajem je rok 1874, který uvádí Zpráva zemského statistického úřadu království českého z r. 1910 jako datum „založení knihovny“, bohužel, bez bližších informací. Počet obyvatel se v podstatě nemění, např. údaj z r. 1930 je 3082, o 80 let později je to 3061.

Rok 1901 je každopádně považován za moment, kdy knihovna byla zpřístupněna nejširší veřejnost. V kronice se dočítáme další překvapivé údaje, např. v r. 1910 čítárna knihovny odebírala 49 titulů časopisů, což je více než v současné době (35) Další zajímavosti: např. v roce 1927 bylo v knihovně registrováno 430 čtenářů, což o 7,7% převyšovalo župní průměr. V loňském roce to bylo 891 uživatelů. Z kusých údajů o prvopočátcích veřejné knihovny lze vyčíst ledacos zajímavého, např. že už v 30. letech poskytovala obcím v okolí, resp. jejich obecním knihovnám, tzv. bedničky – dnešní terminologií řečeno, výměnné soubory knih (tento systém byl zachován až do počátku 90. let, kdy tuto službu v plném rozsahu převzalo oddělení základních knihovnických informací strakonické Šmidingerovy knihovny.) Další, tentokrát velmi inspirující, údaj z městské kroniky, tentokrát z r. 1945: „Městská obec volyňská koná zákonem jí uložené povinnosti v míře větší než je povinna.“ Od r. 1958 byla knihovna následujících 50 let samostatnou organizací, zřízenou a financovanou městem. 1. lednem 2009 byla organizace z rozhodnutí zastupitelstva zrušena a v současné době je odborem města.

Od počátku své činnosti má knihovna dvě základní oddělení, a to pro dospělé čtenáře, které je umístěno v přízemí budovy a je do něj umožněn i bezbariérový přístup, a oddělení pro děti v 1. poschodí budovy. Tak jako velká část knihoven, i knihovna volyňská se potýká s nedostatkem místa, zvláště v oddělení pro dospělé čtenáře. Knihy musí být dílem uloženy ve skladu a i ty, které mají čtenáři ve volném výběru, jsou pro ně hůře dostupné, protože regály sahají téměř ke stropu. Svým uživatelů nabízí knihovna téměř 30 tisíc knih, tisíce brožur, map, zvukových dokumentů a výtisků nejrůznějších časopisů. Samozřejmý je veřejný internet, který je instalován na 4 počítačích. Provoz knihovny je od 1. ledna 1999 plně automatizován, knihovna ve Volyni byla hned po strakonické druhou na okrese, která knihovní fond digitalizovala (první elektronický zápis je z 1. 4. 1996). Původní zastarávající knihovnický automatizovaný systém byl v loňském roce nahrazen programem Clavius, čímž se knihovna ve Volyni zařadila ke 2 398 pracovištím v České republice, v nichž je používán. Nákladná investice byla z 70% kryta z dotace ministerstva kultury. On-line katalog systému Clavius je přístupný komukoli odkudkoli, tedy, pokud má přístup k internetu. Zájemce si může sám zjistit, zda knihovna má jím požadovaný titul, může si jen sám zamluvit a pokud knihovna knihu nemá, může snadno nahlédnout i do souborných katalogů knihoven v České republice. Městská knihovna ve Volyni zajišťuje pro své čtenáře prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby stovky výpůjček ročně.

Knihovna, to však není „jen“ půjčovna knih a časopisů. Ročně pořádá desítky kulturních a vzdělávacích akcí, především pro děti („ …naším krédem je, že v současných dětech, návštěvnících knihovny, si vychováváme budoucí zastupitele města…“). Každá třída volyňské školy, mateřskou počínaje a středními školami konče, 1x ročně navštíví knihovnu. Děti jsou postupně seznamovány s úlohou knihovny, funkcí knihy, historií písma, knihy, knihoven, elektronickými zdroji informací, středoškoláci s konkrétní nabídkou služeb a je jim poskytnuta knihovnicko-bibliografická lekce, díky níž mají možnost získat potřebné knihy a informace v nich obsažené rychleji a v co nejúplnější a nejvěrohodnější míře. V dětském oddělení jsou průběžně po celý rok pořádány ankety, soutěže, zábavná odpoledne. Proto je dětmi hodně vyhledáváno, dětská knihovna plní nejen svoji primární funkci, pro niž byla zřízena, ale je i jakýmsi dětským klubem. Nejmladšímu aktivnímu návštěvníkovi dětské knihovny, Járovi Zelinkovi, je 3,5 roku. Pravidelně se účastní všech soutěží a anket. V loňském roce byla i v oddělení pro dospělé čtenáře uspořádána řada akcí, z nichž nejzajímavější byla široce pojatá anketa „Nejmilejší kniha mého dětství.“ Knihovna oslovila nejen své čtenáře, ale i spisovatele, vydavatele, místní politiky, novináře, státní úředníky, pracovníky médií, faráře, herce, kolegyně z oboru i nejstarší občanku Volyně, téměř 99tiletou paní Zdeňku Kovářovou. Z ankety vyplynulo, že KAŽDÝ MÁ tu svoji milovanou knížku, každý má krásné vzpomínky na chvíle s knížkou – v odpovědích se opakují tituly jako Broučci, Mikeš, Honzíkova cesta. Nejpozitivnější na této anketě je ale skutečnost, že oslovení se zastavili ve svém shonu a potěšili se vzpomínkou.

V poslední době je v Evropě patrný trend, změnit pojetí služeb knihoven: kritériem úspěchu není co nejrychleji vyřídit čtenářský požadavek, ale přimět návštěvníka knihovny, aby v knihovně trávil svůj volný čas – dobrovolně, z vlastní vůle, proto, že je mu tam dobře. Sloganem této tendence je „knihovna jako obývák města“. Předpokladem k tomu ale (kromě jiného) je vnitřní uspořádání knihovny (zákoutí, poskytující určitou intimitu ke čtení), dostatek pohodlného vybavení, především sedacího nábytku, možnost nabídnout občerstvení. Městská knihovna ve Volyni by se ráda stala tímto „obývákem města“, ale v prostorách, které má v současné době k dispozici, je to nesplnitelným přáním. Ještě k personálnímu obsazení: v čele je knihovny je už 38 let Jitka Žáková. Sama o sobě tvrdí, že se snad v regále i narodila. Knihovnictví vystudovala a práci v knihovně stále považuje za tu nejkrásnější. „Do knihovny přicházejí lidé s přáními, která jim můžeme splnit. Poskytujeme jim kultivované prostředí, velký výběr knih, kvalifikovanou radu. A pokud jejich požadavky nejsou splnitelné okamžitě, kniha, pro kterou si přišli, je buď půjčená nebo není v našem fondu, můžeme jim ji zamluvit, objednat, nabídnout vhodnou alternativu. Do naší knihovny přicházejí lidé s úsměvem a s úsměvem i odcházejí.“ Nejčtenější knihy loňského roku? Spíše autoři… Mawer (Skleněný pokoj,..), Murakami, Follett, především jeho devítisetstránkové Pilíře země, Hosseini. Z českých pak typicky ženské autorky Simona Monyová, Klára Janečková. V dětském oddělení stále kraluje žánr fantasy, doháněn zájmem o dětské detektivky.

Jaký byl rok 2010 ve volyňské knihovně?

Anketa ke Dni pro dětskou knihu 2010

K letošnímu Dni pro dětskou knihu (27. listopad) jsme vyhlásili dvě ankety – jednu pro děti, v níž jsme se pokoušeli zjistit, co čtou rády současné děti, co v jejich věku četli jejich rodiče, prarodiče, praprarodiče…. Zda čtenářský zájem zůstává stejný, je podobný, naprosto se odlišuje… Druhou pro dospělé, s názvem Nejmilejší kniha mého dětství, jejíž výsledky jsou uvedeny níže

Ankety pro děti se bohužel zúčastnilo velmi málo dětí, pouhých 13, z toho 12 jich bylo ve věku 10-12 let, čili dnešní čtvrťáci a páťáci. Ti jsou v současné době ostatně nejčastějšími návštěvníky naší knihovny. Anketa měla 4 otázky:

1. Co čtu já:
2. Co četli moji rodiče, když jim bylo taky tolik:
3. …a co asi moje babičky a dědové jako děti:
4. …a prababičky? Pradědové? Byla anonymní, ale někteří účastníci uváděli své jméno.

Nejmladšímu, Járovi Zelinkovi, je 5,5 roku. Je ze čtenářské rodiny, a tak není divu, že má knížky rád a dokonce, že má rád především ty, které měli rádi jeho rodiče i prarodiče (Pejsek a kočička, Krtek, Doktor Bolíto). K nim se přidávají knihy novější, které byly napsány teprve v posledních letech.

Děti kolem jedenácti let čtou nejraději strašidelné příběhy (jedním z účastníků též nazývány „horori“) a dětské detektivky („detektifki“). Ela S. uvádí jako nejoblíbenější žánr svůj i svých rodičů „srandovní knihy“.
Pokud účastníci píší konkrétní jména, opakují se Bohumil Říha (1907-1987), Václav Čtvrtek (1911-1976), Astrid Lindgrenová (1907-2002). Klasika, provázející děti už po několik generací…. Bodují také pohádky a knihy o zvířatech, především o koních. Zmiňován je Čtyřlístek, Babička.

Anketa, ač se jí překvapivě zúčastnil malý počet dětí, ukázala, že čtenářský zájem se příliš neproměňuje. Vždyť co je dnes tak oblíbené „fantasy“? Jsou to dobrodružné knihy a pohádky zároveň. Dětské detektivky jsou oblíbené už mnoha generacemi, stejně tak horory. Příběhy současných spisovatelů velmi často spojují prvky detektivky, hororu, fantasy a dobrodružného příběhu, děti mají možnost vybírat si i v naší malé české knižní produkci z obrovského počtu titulů.

Děti čtou, přes silnou konkurenci televize, a především internetu, čtou. Čtou podobné knihy jako jejich rodiče i prarodiče v jejich věku.

Knihkupectví a veřejné knihovny nabízejí statisíce titulů. I v naší malé volyňské knihovně je v dětském oddělení na 5 tisíc svazků. Vánoce jsou dobrou příležitostí, nějakou pěknou knížku koupit, dostat – a nejlépe: PŘEČÍST!

O vánočních prázdninách bude dětské oddělení knihovny ZAVŘENO
Knihy si v roce 2010 můžete naposledy vypůjčit ve středu 22. prosince, a poprvé v novém roce v pondělí 3. ledna.

K letošnímu Dni pro dětskou knihu (27/11) jsme vyhlásili anketu NEJMILEJŠÍ KNIHA MÉHO DĚTSTVÍ. Kromě řady čtenářů jsme oslovili některé současné i bývalé osobnosti kulturního a veřejného života.

Ohledně Vaší ankety jsem měl v dětství velmi rád knihu " O kocourovi Mikešovi " od Josefa Lady.
S úctou Václav Valhoda, starosta

..pro mne je to jednoznačně kniha O letadélku Káněti. Detaily už trochu utíkají do mlhoviny zapomění, ale pocity, které jsem tenkrát měl, tehdy umocněné ještě velkou fantazií, zůstaly. Bylo to velkolepé propojení, to, co jsem četl, se mi v mozku promítalo jako dobrodružný film. (už tehdy barevný a v mateřštině) Přesnější by bylo, kdybych napsal, že jsem to vnímal jako sen. Některé situace jsem "viděl na plátně" a v některých jsem se ocitl jako hlavní hrdina a "prožíval to". Byly to nádherné úlety do jiného světa. Jedno období, již v dospělosti, jsem měl nutkání přenést příběh na jeviště, ale nějak z toho sešlo. V každém případě, děti, děda Kozelka a ti další, zůstanou hrdiny mého literárního dětství.
(Jaroslav Kubeš, volyňský rodák, rozhlasový pracovník a divadelní režisér)

Těch bylo. Já byl největší hltoun ve žďárské knihovně a dokázal jsem přečíst i čtyři knihy do týdne, když na to přišlo. Měl jsem rád knížky od Karla Maye, foglarovky, setonovky, moc rád jsem měl knihu Chlapec a delfín, autora už si nepamatuji, moc rád jsem měl KODky, třeba Lovce mustangů, dodnes některé věty z téhle knížky používám, dost mne ovlivnila. Ale samozřejmě i pohádky, Trnkou nádherně a trochu strašidelně ilustrované České pohádky, nebo Krása nesmírná, ruské pohádky, na půdě u babičky objevený starý román nádherně ilustrovaný o šlechetném pytlákovi a zlotřilém šlechtici, první dotek erotiky. Těch knížek bylo tolik, že vybrat jednu vůbec nepřipadá v úvahu.
Ivo Stehlík(nakladatel, pohádkář, knihkupec, řezbář, organizátor kulturních akcí z Volar)

Když se řekne Nejkrásnější kniha dětství, vybaví se mi verše: “Ondřejíčku, Ondřejíčku, nesněz mámě celou lžičku, dost je kaše na talíři, najedí se ještě čtyři." V té době jsem byl jako lunt, kde jsou ty časy! A byl problém, abych snědl aspoň té lžíce půl. František Hrubín a Jiří Trnka jsou ti praví průvodci, pokud mi tempo dnešní doby dá možnost vzpomínat.
Ondřej Fibich, básník ( a antikvář, sběratel a vydavatel pověstí)

Moje první a nejmilejší čtenářská zkušenost byly pohádky Boženy Němcové, Josef Lada - Mikeš a Devatero pohádek od Karla Čapka.
(Kateřina Srnková, ředitelka volyňské ZUŠ)

Takovou knížku napsal za války poměrně neznámý spisovatel J. K. Čemus a jmenovala se Chata děsu. Je to o partě kluků, která prožívala dobrodružství v přírodě na své chatě. Nás kluky - mě, Pavla a Karla - inspirovala k tomu, že jsme si na podobnou chatu začali šetřit. Tenkrát jsme ale dali dohromady akorát na záclonky. To vše se odehrálo uprostřed padesátých let minulého století, ale knihu mám dodnes i s autorovým podpisem.
(Petr Pučelík, novinář)

Nejvíce mi utkvěla knížka Josefa Lady Vzpomínky z dětství, teď si uvědomuji, že někde v ní leží kořeny mé největší památkářské lásky - lidové architektury. A jedna básnička Petra Křičky s obrázkem Aleny Ladové - jsou na něm dva králíci v králíkárně a text:

Je moudrý ten a umí žít,
kdo spokojí se s málem
I králíčkem je hezké být,
když nemohu být králem.

Moudré, že?
Pak jsem přečetl asi tak 25 titulů z edice Knihy odvahy a dobrodružství, všechny verneovky, všechny cestopisy Hanzelky a Zikmunda, mayovky a něco z edice Karavana. Asi nejvíc mě zaujal Robinson Crusoe - je to hodně o podstatě bytí a lidské vůli. Nikdy jsem si knížky nepůjčoval v knihovně, chtěl jsem všechny mít doma a vždy po ruce, když se mi zachtělo do některé se vrátit. Ježíšek to měl se mnou snadné - pár knížek a něco naprostých zbytečností jako například svetr, boty a pod. Z těch dob mám zachováno asi tak 2,5 m knížek a těšil jsem se, jak je budů půjčovat vnukům. Jenže v době počítačových her roste na knížkách vrstva prachu...
(Josef Samec, ředitel Úřadu práce ST a památkář)

Nejmilejší knihou mého dětství je Erbenova Kytice; četl jsem tu hrůzostrašnou a čarokrásnou knihu balad přinejmenším padesátkrát a pořád ještě mi při čtení běhá mráz po zádech. Neznám jinou podobně sugestivní sondu do bájných časů, kdy lidé sice chodili na mši do kostela, ale krajem bloudily polednice, ve vodách žili vodníci, oživlí nebožtíci ohrožovali živé nevěsty, lidé se převtělovali do stromů, spravedlnost obstarávali a zavražděné panny k životu křísili kouzelní stařečci a na Velký pátek se otvíraly skrýše s poklady. Já Kytici nečtu, já ji prožívám na vlastní kůži, jako by to byly mé vlastní vzpomínky
(Jiří Žáček, básník a spisovatel)

Broučci, určitě Karafiátovi Broučci. Vždyť my jsme jako ti broučci i žili…
(Josef Matějka z Volyně, názor sdílí i jeho manželka Irena)

Broučci. Četla jsem je pořád dokola. Spěchala jsem vždycky domů ze školy a těšila se na Broučky.
(Emilie Dvořáková)

Vzpomínám si docela přesně. Jmenovala je Čertík Mikulka a napsala ji Bohumila Sílová.
(Josef Hrubý, básník, volyňský rodák)

To byl Marbulínek. Marbulínek a jeho sestřička Lucinka! Po ní se dokonce jmenuje moje dcera :-). No, a později, v 7 letech, mě okouzlila Babička.
(MUDr. Ludmila Růžičková)

Mikeš od Josefa Lady (Jitka Žáková, knihovnice)
Honzíkova cesta, Bohumil Říha (Marie Matasová, knihovnice)
Pohádky Boženy Němcové (Jana Rezková, knihovnice)
Malý princ od Saint-Exupéryho (Jan Pruner, bývalý starosta Volyně)
Hrubínův Špalíček veršů a pohádek (Jiří Houzim, ředitel Měst. kulturního centra)
Jirka, postrach rodiny od R. Cromptonové Martin Punčochář, vydavatel Čp servisu)
Gabra a Málinka od Amálie Kutinové (Naďa Jahelková, nestorka jihočeského knihovnictví a amatérského divadla)
Školák Kája Mařík od Felixe Háje (Josef Režný, bývalý ředitel volyňského muzea, dudák a znalec dudáctví)
Erbenovy pohádky, Bartošova Kytice (Julie Režná, bývalá knihovnice)
Pohádky Boženy Němcové (Jaroslava Volmůtová z Volyně, autorka dvou pohádkových knížek)
Marbulínek (Jaroslav Plachý, důchodce))
Ema Naopak, G. Wolde (Jitka Balášová, studentka)
Krása nesmírná (Ondřej Baláš, sociální kurátor)
Honzíkova cesta, Bohumil Říha (Gusta Hronek, podnikatel)
Neználek, autor Nikolaj Nosov (Ivana Parkosová, bývalá ředitelka strakonické Šmidingerovy knihovny)
Luisa a Lotka od Ericha Kästnera (Andrea Karlovcová, současná ředitelka strakonické Šmidingerovy knihovny)
O zvířátkách a divných věcech, Alois Mikulka (Soňa Zámečníková, majitelka volyňského knihkupectví Pod Andělíčkem

Jak snadno získávat informace o nových knihách v naší knihovně:

Seznamy novinek za předcházející měsíc jsou pravidelně zveřejňovány ve volyňském Zpravodaji i na těchto stránkách. Z našeho on-line katalogu po prokliknutí „Seznamy a novinky“ však můžete průběžně sledovat přírůstky fondu za Vámi zvolený časový úsek, výsledky hledání pak řadit podle Vámi požadovaného hlediska a knihy, o které máte zájem, si přímo od vašeho PC objednat.

Způsob rezervování je podrobně popsán níže. Připomínáme, že musíte znát „číslo Vaší průkazky“ a v knihovním systému musí být uloženo celé datum narození , z něhož je utvořen „PIN“)

Nemáte-li toto číslo připsáno na čtenářském průkazu, napište si o něj. Naše adresa: knihovna@mu.volyne.cz Ověřte si při návštěvě knihovny nebo písemným dotazem úplnost data Vašeho narození, zapsaného v systému Clavius.

BURZA KNIH

Sháníte nějakou knihu? Nebo naopak se některé potřebujete zbavit? Projevte své přání prostřednictvím burzy v knihovně.

Přijďte, volejte (380 120 335) nebo pište (knihovna@mu.volyne.cz). Umožníme Vám zveřejňovat požadavky na místě, kde se denně setkávají milovníci knih z širokého okolí. Neslibujeme úspěch, jen nabízíme pomocnou ruku.

INFORMACE K NOVÉMU KNIHOVNICKÉMU SYSTÉMU CLAVIUS:

CO CLAVIUS PŘINÁŠÍ NOVÉHO PŘÍMO UŽIVATELŮM KNIHOVNY?

Nový ONLINE katalog volyňské knihovny
http://217.194.170.75/katalog/

Změna telefonního čísla Městské knihovny Volyně
Nově: 380 120 335

Výsledky ankety ZLATÁ KNIHA 2010

Milí čtenáři všeho věku, uživatelé volyňské knihovny, první polovina roku je za námi (za tu dobu jste přečetli jste přes 50.000 knih a časopisů!) a před námi dvouměsíční období prázdnin, dovolených, z knihovnického hlediska tak trochu „okurková sezóna“, ale taky čas provádění revizí knihovních fondů (pozor! Knihovna bude z tohoto důvodu zavřená ve středu 28. a ve čtvrtek 29. července!)

Co z toho vyplývá právě pro vás?

Jako každoročně si dovolíme po tyto dva měsíce mírně omezit počet výpůjčních hodin v naší knihovně: oddělení pro dospělé čtenáře (+ veřejný internet) je připraveno poskytnout vám služby

V dětském oddělení bude otevřeno jen jednou týdně, a to ve středu od 12,30 do 16 hodin (stejně tak veřejný internet) Těšíme se na vás a přejeme blahodárné letní dny.

„Ideální“ knihovna nemusí být ani velká, ani krásná. Nemusí mít to nejlepší vybavení, ani supervýkonné zaměstnance, nemusí mít ani nejvíc čtenářů. „Ideální“ knihovna se stará o lidi. Je provázaná s životem v dané obci tak, že se pro něj stává nepostradatelnou. „Ideální“ knihovna je taková knihovna, které si lidé ani pořádně nevšimnou, protože je pořád na svém místě a vždycky má to, co potřebují.

Úryvek z knihy Dewey - Kocour z knihovny, který okouzlil celý svět (Autor Vicki Myron. Vyd. Ikar v roce 2009))

MAGNESIA LITERA

Hlasujte pro (podle Vás) NEJLEPŠÍ PŮVODNÍ ČESKOU KNIHU (próza, poezie, dětská kniha) vydanou v roce 2009.
Toto pravidlo je důležité - lístky s jiným typem knih jsou považovány za neplatné. Pokud si nebudete rokem vydání jisti, obraťte se na naši knihovnu, rádi Vám poradíme. (Samozřejmě si rok vydání můžete sami „vygůglovat“.)
Hlasujte prostřednictvím webového formuláře na: http://www.magnesia-litera.cz/index_in.php?mm=1&sm=3

V tomto hlasování je třeba uvést název knihy a autora, ale také Vaše jméno a adresu (anketa tedy není anonymní). Je to proto, ze každý PLATNÝ lístek (mail) bude zařazen do slosování. Vylosováno bude 1000 čtenářů, kteří pak svoji cenu obdrží poštou od vydavatelství Knižní klub. Seznam výherců bude uveřejněn na webových stránkách http://www.magnesia-litera.cz/

Ve čtenářské soutěži zvítězí kniha, která do 10. dubna 2010 získá nejvíce hlasů.
10. duben je tedy dnem uzávěrky hlasování.
Slavnostní předávání cen se uskuteční 18. dubna 2010 ve Stavovském divadle v Praze. Moderovat bude Aňa Geislerová, pořad bude přenášet ČT 2. O hlavní ceně Magnesia Litera bude letos rozhodovat nove vytvořená literární akademie.

VÝSTAVA

Karel Čapek

(9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha)
český spisovatel, novinář, dramatik, překladatel a fotograf
(71. výročí úmrtí, 120. výročí narození)

TIP PRO VÁS: Na webových stránkách www.mlp.cz/karelcapek naleznete úplné dílo Karla Čapka v digitalizované podobě , zajímavý fotografický materiál, odkazy na stránky věnované tomuto světovému autorovi, odkazy na tištěné dílo a mnoho dalšího.

Zveme vás na INTERVIEW S KARLEM ČAPKEM 12. ledna ve 14 hodin v dětském oddělení naší knihovny. Možná přijde i ...

Půjčovní doba v dětském oddělení knihovny o vánočních prázdninách

STŘEDA 23. prosince 2009	12,30-16
PÁTEK 25. prosince 2009
PONDĚLÍ 28. prosince 2009
STŘEDA 30. prosince 2009
PÁTEK 1. ledna 2010
PONDĚLÍ 4. ledna 2010	12,30-16

Přejeme vám všem hezké Vánoce, hodně radosti v novém roce a těšíme se na další setkávání mezi knížkami

---

Sobota 28. listopad - DEN PRO DĚTSKOU KNIHU
Den otevřených dveří v dětském oddělení volyňské knihovny

Přijďte se podívat do volyňského království dětských knih!
V sobotu 28. listopadu od 9 do 13 hodin budou dveře dětského oddělení knihovny otevřeny všem, ale především těm, kteří si sem cestu dosud nenašli. Můžete se seznámit s bohatým knihovním fondem, a to i pro nejmenší děti, zahrát si společenské hry, malovat si, hledat na internetu. Rozhodnete-li se právě tohoto dne rozšířit početné řady uživatelů volyňské knihovny, získáte registraci na 6 měsíců zdarma. Kromě tradičních knihovnických služeb v knihovně najdete inspiraci na vhodný knižní vánoční dárek pro děti.

Připomínáme, že uzávěrka celonárodní ankety Kniha mého srdce (www.knihasrdce.cz) je 30. září. Vybíráme z poslední desítky knih!

Tipy pro volyňské čtenáře (a nejen pro ně):

Městská knihovna v Praze nedávno spustila speciální webovou prezentaci věnovanou životu a dílu spisovatele Karla Čapka. Stránka obsahuje životopisné a bibliografické informace, citáty, zajímavé fotografie, ale především na ní najdete dílo Karla Čapka v elektronické podobě. Stáhnout je zatím možné knihy beletristické a dramata, a to v několika různých formátech včetně těch pro mobilní telefony a PDA.

Předlohou textů je souborné vydání díla Karla Čapka vydávaného Československým spisovatelem a počítačově zpracovaného Ústavem Českého národního korpusu.

Městská knihovna ve Volyni upozorňuje své uživatele na tradiční změnu půjčovní doby po dobu letních prázdnin

Oddělení pro dospělé čtenáře:

Dětské oddělení

Tipy na knihu mého srdce

Podrobné informace o hlasování v prvním kole (pdf) Více o anketě a pravidlech hlasování se dozvíte ZDE. Oficiální stránky pořadu - www.knihasrdce.cz

Hlasovací lístek najdete zde

ADRESÁŘ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ A POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA STRAKONICKU,

který počátkem roku 2009 za podpory Krajského úřadu Jihočeského kraje vydala Šmidingerova knihovna ve Strakonicích. Na 94 stranách zde zájemce najde podrobné informace o nestátních i státních neziskových organizacích z oblastí aktivit s dětmi, divadla, historie, hudby, charitativní činnosti, informační činnosti, kultury, práce s mládeží, adresář nadací, organizací zabývajících se ochranou zvířat, kontakty a popis pečovatelských služeb, poradenství, práce s postiženými, z oblasti prevence, rehabilitace, soupis organizací pracujících se seniory, adresář sociálních služeb, sportovních klubů, turistických sdružení, volnočasovách svazů a spolků, kontakty na služby centra zabývající se výchovou, vzděláváním, výtvarným uměním, folklórem, informace o službách na pomoc drogově závislým, soupis zájmových sdružení určených ženám a adresář svazů a hnutí, věnujících se životnímu prostředí. Tento adresář je v dispozici také v elektronické podobě na adrese http://www.knih-st.cz/ v kolonce neziskový sektor. Vedle popisu činnosti a definice cílové skupiny klientů obsahuje také jména a adresy kontaktních osob a ceny poskytovaných služeb.

Adresář by měl usnadnit práci neziskovým a dalším organizacím při vzájemném poznávání a kooperaci, ale především těm jednotlivcům, kteří potřebují nebo chtějí služeb neziskových organizací využít.

Z volyňských neziskových organizací uvedených v adresáři jmenujme např. občanské sdružení Ratejna, Regio Pošumaví, Sdružení občanů Volyně za zlepšení životního prostředí, Shivers, Svaz postižených civilizačními chorobami.

Druhým, neméně zajímavým novým titulem ve volyňské knihovně, je kniha

PÍSNĚ A ŘEČI vážně – nevážně – darebně (kapitoly ze života lidu prácheňského)

z pera čerstvého pětaosmdesátníka Josefa Režného. Kromě nepopiratelného faktu, že Josef Režný je v celé republice, a dokonce i značné části Evropy, znám jako propagátor folklóru, znalec lidové kultury, lidových hudebních nástrojů, především dud, dudáctví a hry na dudy a otec-zakladatel strakonických dudáckých festivalů, je určitá část jeho života spjata také s Volyní. V letech 1970 - 1983 pracoval jako ředitel zdejšího městského muzea a v té době mu vtiskl svoji výraznou pečeť. Orientoval se především na sběr a zpracování materiálů o jevu, který byl svého času pro zdejší „podlešácký“ kraj typický – tzv. světáctví (pro nepamětníky – světáci byli lidé z Pošumaví, kteří odcházeli za sezónní prací do světa, většinou jako zedníci, ale i cirkusáci).

Publikace Josefa Režného o životě lidu na Prácheňsku obsahuje vzpomínky, rozhovory, popisy lidových slavností, texty i notové záznamy písní. Je doplněna velkým množstvím fotografií a kreseb.

Zajímavosti z městské knihovny - čísla o písmenkách a lidech kolem nich

• V roce 2008 bylo ve volyňské knihovně registrováno 942 uživatelů, z toho 221 dětí do 15 let
• Knihovní fond tvořilo 27 073 knih, 2 912 zvukových dokumentů a 50 titulů časopisů
• Celkový počet návštěvníků knihovny v loňském roce byl 13 722
• Čtenáři si vypůjčili 102 001 knih, časopisů, map, kazet.
• Knihovna má 3 stanice veřejného internetu, jichž v roce 2008 využilo 944 zájemců
• Knihovna uspořádala 55 kulturních a vzdělávacích akcí
• Pro veřejnost byla knihovna otevřena 40,5 hodiny týdně, z toho 13,5 hodiny dětské oddělení
• Roční registrace do knihovny stojí 100,- Kč, důchodci, nezaměstnaní a studenti platí 60,- Kč
• Registrace v dětském oddělení je za 40,- Kč
• Zprostředkovali jsme 213 výpůjček studijní literatury z jiných českých knihoven (meziknihovní výpůjční služba)

Dětská výtvarná soutěž „BUBÁKŮM VSTUP POVOLEN aneb NAKRESLI SVŮJ STRACH“ má své vítěze!

Téměř dva měsíce měly volyňské děti na to, aby se pokusily výtvarně ztvárnit svůj strach, a tím se zapojit do soutěže, vyhlášené volyňskou knihovnou. Tu k tématu soutěže inspirovala zvyšující se obliba hrůzostrašných příběhů. Do 20. listopadu se sešlo úctyhodných 85 výtvarných prací od 73 autorek a autorů, zapojila se i základní škola (třída učitelky M. Pošvicové) a dvě skupiny dětí ze zdejšího dětského domova. Nejmladším soutěžícím jsou tři roky – Jára Zelinka narozeniny oslavil v květnu, malenický Jára Mráz dokonce obrázek namaloval ještě před svými třetími narozeninami. Soutěžilo více děvčat než kluků a nejvíce účastníků bylo z kategorie nejmladší, do 8 let. Obrázky hodnotily 3 knihovnice – Jitka Žáková, Jana Rezková a Lenka Dušková – a 2 výtvarníci – Pavla a Roman Balounovi. Laického hodnocení se mohl zúčastnit kdokoli.

Pozoruhodné je, že děti i porota se na hlavních vítězích naprosto shodly. Prvenství získaly dvě děti: Dana Fráňová z DD se svým zdánlivě jednoduchým, ale emotivně silným obrázkem a Ondra Sellner, jehož projev zaujal především barevností a výrazem. Dana i Ondra zvítězili samozřejmě i ve svých kategoriích, Ondra v 2., dětí osmi- až desetiletých, patnáctiletá Dana ve skupině nejstarších. Z obrázků dětí nejmenších, tedy do 8 let, naprosto vyčníval obrázek šestiletého Jakuba Marouška. Dramatický, emotivní projev dává tušit citlivou dětskou duši a silný prožitek. Kategorie dětí deseti- až třináctiletých byla zastoupena pouze 4 soutěžícími, mezi nimi však nejpilnější účastnicí: Martina Hušková hýřila nápady, střídala formy, materiály – počínala si spíše jako zdatná výtvarnice než dítě, které se potřebuje ze svého strachu „vymalovat“. I za to sklidila odměnu. Ve všech kategoriích byly ještě odměněny další děti, které svým projevem zaujaly – Pavla Kodymová za svoji generační výpověď, vozíčkářka Denisa Žáčková za urputnost, s níž se snaží čelit osudu, ……… Obrázky jsou k nahlédnutí v dětském oddělení knihovny. V současné době hledáme možnost, jak je vystavit, protože téměř všechny stojí za shlédnutí. Jistě by bylo zajímavé, nechat je posoudit dětským psychologem a o fenoménu strachu si s ním popovídat. I to je v našich představách pro jaro 2009. A čeho se děti nejvíce bojí? Nejčastěji příšer, čertů, tmy. Některé strachy vycházejí z vlastní zkušenosti: skini, zlí lidé, spolužák. Jiné z velké fantazie. Z různé míry ochoty a schopnosti, oddělit děj filmů a knih od středoevropské reality 21. století. Strach v určité míře patří k životu každého z nás. A ledaskdy život může zachránit, pakliže zabrání vrhat se bezhlavě do příliš riskantního dobrodružství. Dětský způsob výtvarného vyjádření strachu vyvolává pochopení, úsměv, v několika případech ale i mrazení v zádech – to když překročí podobu pouhé ilustrace a stane se vyjádřením skutečného a oprávněného strachu.

Městská knihovna ve Volyni

FRANTIŠKEM ŠESTÁKEM

6. – 10. říjen 2008

ČTENÁŘSKÁ AMNESTIE

PŘIHLA¦OVÁNÍ NOVÝCH ČTENÁŘŮ ZDARMA

PRODEJ

Výroční zpráva Městské knihovny ve Volyni roku 2007

Babí léto a podzim ve volyňské knihovně

Prázdniny, zvlá±tě jejich poslední týdny, uběhly svým tradičně zběsilým tempem a u· je tu zas ±kolní rok s časným vstáváním, plnými autobusy a nočními děsy z nenapsaných úkolů. V ka·dé knihovně to znamená návrat k letně neredukované půjčovní době, nárůst kopírovacích slu·eb (v·dy¶ kdo by se v 3. tisíciletí opisoval se se±ity, taháky a maturitními otázkami!), prudké zvý±ení po·adavků na meziknihovní výpůjční slu·bu, a také exkurze prvních ročníků středních ±kol. Nejinak je tomu po celá léta i ve Volyni. Středo±kol±tí zelenáči jsou svými ±kolami na dvouhodinovou lekci do knihovny vysíláni hned v prvních ±kolních dnech. Čím dříve zjistí, jaké mo·nosti mají, jakým pomocníkem při studiu jim knihovna, k ní· ve Volyni vedou téměř v±echny cesty, mů·e být, jaká jsou jejich práva a povinnosti, tím snáz se jim bude zvládat ±ok z přestupu z předprázdninových dětských střevíčků do polobotek dospívajících.

I v čase, kdy absence domácího internetu je spí±e výjimkou ne· pravidlem, toti· zůstávají knihovny nezastupitelným zdrojem informací a stejnou měrou i zprostředkovatelem výletů do jiných ·ivotů a světů na stránkách knih a časopisů. Orientovat se v přemíře tiskovin, informační záplavě, agresivní reklamě, převlečené za seriózní sdělení, najít v knihovně rychle tu správnou knihu a v té správné knize rychle tu správnou informaci (a najít tu svoji správnou knihovnu!), to je přece prvním krokem k úspě±nému studiu. Středo±kol±tí a vysoko±kol±tí studenti tvoří ve volyňské knihovně přibli·ně jednu třetinu u·ivatelů. Ka·doročně počátkem září pro ně připravujeme kolem deseti dvouhodinových knihovnicko-informatických lekcí (podle počtu 1. ročníků obou zdej±ích středních ±kol).

Knihovnám je v celém Česku věnován druhý říjnový týden. Mottem leto±ního Týdne knihoven je Knihovny – rodinné stříbro. Vychází z potřeby, rodinné stříbro nejen vlastnit (ač ani to není samozřejmostí), ale o rodinné stříbro se i nále·itě starat (např.: …postavit rychle a dobře novou Národní knihovnu, podporovat knihovny dobré a o·ivovat ty méně dobré, nedopou±tět se ru±ení knihoven, nereorganizovat knihovny, které vykazují velmi dobrou činnost,..) Zamyslet nad tím by se měli nejen knihovníci a informační pracovníci, ti to ostatně dělají téměř nepřetr·itě, ale i zřizovatelé knihoven (v případě veřejných knihoven tedy převá·ně obce a města). Na polovinu října plánujeme ve volyňské knihovně besedu s Lenkou Roskovou, koordinátorkou z Humanistického centra Narovinu.

Je to občanské sdru·ení, které vzniklo v roce 1995 z iniciativy členů mezinárodního Humanistického hnutí. Cílem činnosti je podpora a ±íření humanistických my±lenek, ochrana lidských práv, rozvoj občanské společnosti různými formami kulturně-společenské činnosti a projekty rozvojové spolupráce a výchovy. Sdru·uje lidi různých vyznání, ras, kultur a věkových kategorií, kteří si přejí vytvoření lid±těj±ího světa – bez násilí, diskriminace a zbytečného utrpení a jsou ochotni pro to také něco udělat. Jednotlivce, kteří si uvědomují, ·e problémy celého dne±ního světa se dotýkají nás v±ech a ·e zále·í na ka·dém z nás, jak bude vypadat budoucnost. Jedním z projektů Humanistického centra Narovinu je „Adopce afrických dětí“ – pomoc na dálku je mnohem víc ne· jen jednoduchá ekonomická výpomoc, nebo¶ vytváří pouto solidarity, porozumění a vzájemné náklonnosti mezi různými národy a různými kulturami. (zdroj: www.humanistinarovinu.cz, www.adopceafrika.cz)

Besedovat budeme ve středu 15. října od 16 hodin v 1. poschodí knihovny (vchod průjezdem) V±ichni se srdcem na dlani a rozumem v hrsti budou upřímně vítáni.

Přesně po roce, v polovině listopadu, se setkáme se svérázným cyklocestovatelem, autorem knihy Z Čech a· na konec světa.Svatojakubskou cestou na mys Finisterre Franti±kem ¦estákem. Tématem leto±ního povídání bude autorův splněný sen: "Napříč Amerikou po ROUTE 66 aneb Na kole z Los Angeles do Chicaga".

Kromě toho, a to předev±ím, se budeme věnovat knihám a na±im milým zvídavým u·ivatelům, jich· je za dvě třetiny roku 2008 evidováno na 800. Patříte i Vy mezi ně?

23. duben - Světový den knihy a autorských práv

23. duben – symbolické datum pro literaturu, nebo¶ tohoto dne roku 1616 zemřely takové významné osobnosti světové literatury, jimi· byli např. Miguel de Cervantes y Savendra, William Shakespeare nebo Inca Garcilaso de la Vega. Je to také datum narození a úmrtí dal±ích vynikajících autorů, mezi ně· patří Vladimír Nabokov či Manuel Mejía Vallejo. Je proto zcela přirozené, ·e světová organizace UNESCO vyhlásila právě tento den Světovým dnem knihy a autorských práv. Má povzbudit ka·dého, předev±ím pak mladé lidi k tomu, aby objevili radost a po·itek z četby, ale také obnovit a zvý±it respekt k těm, kteří přispěli značnou měrou k sociálnímu a kulturnímu rozvoji humanity.

Prvotní nápad slavit tento den má svůj původ ve ±panělské Katalanii. 23. dubna se zde oslavuje svatý Jiří a daruje se rů·e ka·dému, kdo si koupí knihu. Světový den knihy a autorských práv se slaví pravidelně od roku 1995 ve více ne· 100 zemích světa v±ech 6 kontinentů. Tradičními partnery akcí pořádaných při této příle·itosti jsou spisovatelé, učitelé, ±koly, knihovny, zejména IFLA, masmédia a dal±í veřejné a soukromé instituce.

A jak oslaví tento svátek volyňská knihovna?
Zájemci, kteří se zaregistrují právě v tento den, budou moci vyu·ívat slu·eb knihovny po dobu jednoho roku zdarma (bude prominut registrační poplatek). U·ivatelé, kteří mají upomínky za nevrácené dokumenty, je mohou v tento den přinést do knihovny a nemusí platit za opo·děné vrácení.

Poohlédnutí za rokem 2007 ve volyňské knihovně

Základním účelem zřízení a důvodem existence ka·dé knihovny, malými veřejnými počínaje a· po knihovny vědecké i vysoko±kolské, je budování a zpřístupňování knihovního fondu. V těchto několika slovech jsou obsa·eny desítky odborných činností, jejich· cílem je usnadnění cesty u·ivatele knihovny právě ke ký·ené knize, k potřebné informaci. Tyto činnosti jsou očím veřejnosti skryty, ač právě na nich podstatně závisí úspě±nost knihovny vyjadřovaná počtem a kvalitou výpůjček, procentem u·ivatelů knihovny a desítkami dal±ích sledovaných, snadno srovnatelných ukazatelů. Knihovny se tak podle kvality provádění těchto dílčích úkonů, a samozřejmě také podle svých finančních mo·ností, významně podílejí na kulturní a vzdělanostní úrovni místa svého působení.

Své kulturní a vzdělávací poslání doplňují také kromě jiného pořádáním akcí pro veřejnost. Nejčastěj±í cílovou skupinou jsou děti, které a¶ u· v rámci vyučování nebo ve volném času nav±těvují besedy a autorská čtení, účastní se literárních soutě·í, anket, klání ve společenských hrách. Za prvních 11 měsíců roku 2007 uspořádala volyňská knihovna 22 takových setkání pro děti a s dětmi.

Témata podvečerů s dospělými náv±těvníky knihovny jsou různá – s Mgr. Hynkem Tkadlečkem jsme letos podnikli duchovní výlet do Izraele a Franti±kem ¦estákem, autorem cestopisu Z Čech a· na konec světa, zas jeli na kole Svatojakubskou cestou do Santiaga de Compostela. S černětickým rodákem, básníkem Josefem Hrubým, pro·ili poetickou procházku cestičkami jeho dětství a mládí ve Volyni.

Třináctý prosincový podvečer byl zasvěcen tématu dosud opomíjenému. Nesouvisel, pravda, přímo s knihovnou a kní·kami, ale byl věnován problému, který se mů·e bez vlastního zavinění týkat kohokoli z nás – ·ivotem dětí posti·ených Downovým syndromem (neodborný název je mongolismus) a jejich rodin, a předev±ím snahou o integraci těchto dětí do bě·ného ·ivota. Předná±ku provedla předsedkyně o.p.s. Ovečka (www.ovecka.eu) , která sdru·uje rodiny s takto posti·enými dětmi, paní Jana Jaro±ová z Českých Budějovic, doplňovala ji asistentka této společnosti Kateřina ¦imerová (pro zajímavost, absolventka zdej±í průmyslovky). Na úspě±nou předná±ku navazuje výstava obrazů Jiřího ¦edého, mladého mu·e s Downovým syndromem, která je umístěna ve vstupních prostorách kina.

Knihovna během roku připravila celkem 43 kulturních a vzdělávacích akcí, a to nad rámec svého hlavního poslání, které bude po konečném zúčtování vyjádřeno docela jistě číslicí přesahující 100 000 výpůjček. Svoje slu·by poskytuje 37,5 hodiny týdně, tak·e ka·dý zájemce má příle·itost přijít.

Samozřejmostí je veřejný internet pět dnů v týdnu (od r. 2007 tři pracovi±tě), meziknihovní výpůjční slu·ba, příprava kni·ních výstav na aktuální témata, nepřetr·itá aktualizace fondu, opravy knih, kopírovací slu·by a dal±í.

Volyňská knihovna má jednu pobočku, a to v Zechovicích. I zde je umístěn veřejný internet, i zde si obyvatelé obce mohou půjčovat knihy a časopisy. Je pochopitelné, ·e slu·by v tak malé obci nejsou zaji±¶ovány denně ani kvalifikovaně, ale místní knihovna je nejen zdrojem knih a časopisů, ale i příle·itostí k setkávání.

Připomínáme, ·e roční registrační poplatek v knihovně je 100 Kč, důchodci a studenti platí 60 Kč. Roční registrace v dětském oddělení činí 40 Kč.

Do nového roku přejeme v±em čtenářům Zpravodaje, hlavně v±ak v±em milým náv±těvníkům volyňské knihovny, hodně radosti.

POZOR POZOR
Tento týden budou v celé budově knihovny vyměňována okna. Proto bude v pátek 2/11 dětské oddělení otevřeno jen do 14 hodin a v pondělí 5. 11. bude zavřeno. V oddělení pro dospělé čtenáře bude zavřeno ve středu 7. a ve čtvrtek 8. listopadu.
KONEC HLÁ¦ENÍ

---

Navlékání korálků vzpomínek mezi provazci de±tě

Půlrok 2007 ve volyňské knihovně

Statistika nuda je, má v±ak cenné údaje… Jaký tedy byl první půlrok roku 2007 statisticky?

V knihovně se od začátku roku zaregistrovalo 767 u·ivatelů, z toho 189 dětí. Nav±tívili knihovnu 5.821x a vypůjčili si 54.307 knihovních jednotek, z toho.16.480 časopisů a 239 zvukových dokumentů. 7.287 knih a časopisů si vypůjčily děti. Prostřednictvím meziknihovní výpůjční slu·by jsme pro na±e u·ivatele zajistili 78 výpůjček studijní literatury z jiných knihoven v České republice. Do knihovního fondu přibylo 410 svazků, 40 z nich jsme získali darem. Veřejný internet vyu·ilo 540 zájemců. Téměř stejný počet, 536, nav±tívilo na±e webové stránky www.knihovna.volyne.info.

Pro nedostatek finančních prostředků jsme sní·ili stav zaměstnanců knihovny o 0,25 pracovního úvazku. Uspořádali jsme 23 kulturních a vzdělávacích akcí pro 481 náv±těvníků, dvě z nich byla v úzké spolupráci s o.s. Ratejna (Odpoledne společenských her a beseda o Izraeli)

Kromě toho jsme ka·dý čtvrtek poskytovali prostory dětského oddělení o.p.s. Attavena, společnosti, která ve Volyni od března do června zaji±¶ovala počítačové vzdělávání maminek na mateřské dovolené. ¦kolení sice probíhalo na staré radnici, ale v knihovně se kvalifikované chůvy staraly o děti. V rámci této slu·by nám v březnu Attavena zapůjčila internetové pracovi±tě – výkonný počítač, LCD monitor a softwarové vybavení. Smlouva o výpůjčce platí do poloviny pří±tího roku. Obstáli jsme v grantovém řízení VISK3-2007 Ministerstva kultury ČR – Veřejné informační slu·by knihoven - a počátkem prázdnin budeme realizovat ná± projekt „Obnova hardware pro veřejný internet v MěK ve Volyni“. Pořídíme tak dva nové počítače včetně tiskáren pro veřejnost.

Jako ka·doročně jsme se přihlásili do projektu na podporu nákupu nekomerčních titulů uměleckých děl české literatury a děl literární vědy a kritiky „Česká knihovna“.

První červen, je dětí čas...

Červen patří dětem, a to nejen proto, ·e hned jeho první den, 1. červen, je tradičně chápán jako MEZINÁRODNÍ DEN DĚTÍ, a to ji· od roku 1949, kdy byl tento svátek vyhlá±en. Důvodem vzniku byla snaha připomenout celému světu odpovědnost za osudy nejmlad±í generace. Podle psychologů by v±ak tento den neměl být pro děti ničím výjimečným, jeliko· radovat se ze ·ivota, hrát si, oslavovat, by mělo být součástí ka·dého bě·ného dne.

Červen patří dětem i proto, ·e ±kolního roku ka·dým ránem ubývá, sladká vidina dvouměsíčního volna se blí·í víc a víc, teď jen opravit opotřebené učebnice, nerozhodnuté známky – a adié, ±kolo, ±edesát jedna dnů o tobě nechci nic vědět.

V dětském oddělení knihovny je k začátku května registrováno 181 dětí. Vezmeme-li v úvahu, ·e počet ·áků základní ±koly je v současné době poměrně nízký (358), je to uspokojivý údaj. Během března a dubna dětské oddělení volyňské knihovny nav±tívila ka·dá třída mateřské a základní ±koly, dokonce i jedna ze tříd ±koly speciální. Jedná se o léty prověřený cyklus lekcí tzv. knihovnicko-informatické přípravy, kdy se děti postupně seznamují s funkcí knihovny, vznikem písma, knihy, vynálezem knihtisku, učí se knihy účelněji pou·ívat, rychle vyhledávat informace a uplatňovat je. ¬áčci 1. třídy jsou pasováni na čtenáře.

Kromě těchto besed, organizovaných ve spolupráci se ±kolami, knihovna pořádá dal±í akce: velmi povedené bylo například (u· třetí) Odpoledne společenských her, připravené s o.s. Ratejna. Ka·dý čtvrtek se v dětské knihovně scházejí děti maminek, nav±těvujících počítačový kurz pořádaný Attavenou na staré radnici (informace v předminulém čísle). I to jistě přispělo k tomu, ·e 10 z registrovaných čtenářů dětské knihovny jsou děti ±kolou dosud nepovinné. Knihovna se pro ně od prvních krůčků stává naprostou samozřejmostí, a tak je velká naděje, ·e pěkný vztah k ní i ke knihám si uchovají i do budoucna.

Dětským dnem v knihovně je tedy ve ±kolním roce ka·dé pondělí, středa a pátek. Nikdo sice nedostává věcné dary, ale odměněn je vlastně ka·dý, kdo umí v knihách objevovat nové světy.

Josef HRUBÝ – 10. května pětasedmdesátiletý

Kdy· Josef Hrubý vydal v Plzni svou básnickou prvotinu Hudba nechce spát, vstoupil do české poezie v roce 1960 jako souputník tzv. autorů Května, jejich komorní a předev±ím reflexivní básnické poetiky. Během ±edesátých let uveřejnil je±tě tři dal±í sbírky (Letokruhy mu vy±ly v pra·ské Mladé frontě) a získal si ji· tehdy renomé nejvýrazněj±í plzeňské literární osobnosti; inicioval té· zalo·ení literární skupiny Červen 63, usilující v ovzdu±í dobové liberalizace rovně· regionálních poměrů o inspirativní tvůrčí a kulturní komunikaci s bavorskými spisovatelskými kruhy (o znovuo·ivení těchto kontaktů se Hrubý zaslou·il v devadesátých letech), a vydávání almanachu Pramen.

Po roce 1969 v±ak dlouho nesměl publikovat a do světa kni·ní kultury se vrátil a· sbírkou osobité filosofické lyriky Ve jménu lásky, lodí a ryb, vydanou nedlouho před rokem 1989. Svou hojnou tvorbu ze sedmdesátých a osmdesátých let, kdy patřil k zapovězeným spisovatelům, předkládal nepočetné veřejnosti i prostřednictvím bibliofilských vydání a soukromých, často výtvarných tisků. Ji· první kni·ně vydaná sbírka z polistopadového období, Básně básně, představila zralou lyriku autorovu a potvrdila jeho příklon k meditativní, filosofické výpovědi, pro ni· je ov±em stejnou měrou charakteristická ironie a vyzvedávání absurdních, někdy a· nonsensových momentů a situací a podobných fenoménů lidské existence. V této i v dal±ích svých sbírkách se Hrubý vydává cestou rozpravy s minulostí i přítomností, ve svých poetických úvahách postupně vytváří svébytný básnický vesmír, pro něj· je charakteristické spojování plánu časového a nadčasového, symbióza předmětné konkrétnosti (k ní· patří i kontemplativní ver±e hlásící se k tradici tzv. přírodní lyriky) s abstraktněj±í,nadpozemskouvizí.

Autorovo básnické vidění skutečnosti je v mnoha jeho sbírkách (například Yorick, později Znamení Býka) výrazně kultivováno výtvarným cítěním a smyslem pro akt tvoření; z tohoto porozumění pro „výtvarnost“ poezie pramení i tíhnutí Josefa Hrubého k strmosti a kontrastnosti invence a imaginace, opírající se současně o zásadu permanentní intelektualizace poezie jako o formu sepětí se sférou umění. K tomuto zájmu o intelektualizaci tvůrčího výrazu nále·í i básníkovo inklinování k svérázné slovesné „autentičnosti“ v duchu postulátů Skupiny 42, k ozvlá±tněnosti věcného kontextu básně a obrazu, k vyu·ití nebásnické roviny jazykového sdělení. To v±e v jeho textech zpravidla vyústí v polyfonické pojetí moderní poezie (a i k ·ánrové modifikaci, ji· Hrubý pojmenovává „polyphony“), jako· i k svébytné experimentálnosti, která u něho paralelně koexistuje s určujícím filosofickým, symbolickým vnímáním poslání básnictví a vůbec umělecké tvorby. Vyvrcholením tohoto oscilování Josefa Hrubého mezi klasickou poválečnou orientací na dokumentárnost a civilismus na straně jedné, tj. směřování spjatého s tradicí Skupiny 42 a Května, a úsilím o filosofické uchopení lidské existence na straně druhé, odkazující k impulsům evropského literárního existencialismu, se stala jeho sbírka Osoby. Při čtení této fenomenologicky, s výrazným filosofujícím ostřím koncipované sbírky jednou úporně pronikáme do dřeni básníkových obrazů konkrétních osob s jasnými skicami daných osudů, podruhé zase při četbě přená±íme jejich siluety, neboli zde zjevený, a tím nesporně i určující dojem z umělcem vybraných postav-modelů, jakoby na plátno nějakého konkrétního obrazu, nebo také do expresivních výřezů z čarovných záblesků básnické momentky. Co pak v na±í paměti z tohoto sugestivního cyklu poetických portrétů zůstává? Je to napsáno ji· v názvu knihy: Osoby. Jde tedy o symbolické spojení konkrétní pozemské existence v běhu historického času s interpretací světa a civilizace coby mno·iny průsečíků času filosofického, jakoby nad-dějinného, reflektujícího konečnost ·ivota i věčnost jeho znovuzrození. Sbírka Krá·em je z roku 2005.

Narozen 10. května 1932 v Černěticích u Volyně. Absolvoval Obchodní ±kolu ve Vimperku, pracoval jako úředník a knihovník (ve Strakonicích a v Su±ici), v letech 1959–1970 působil jako ředitel Krajské lidové knihovny v Plzni, po nuceném odchodu byl zaměstnán v Krajském středisku státní památkové péče v Plzni. Zakládající člen plzeňské literární skupiny Červen 63. Po roce 1989 v Plzni inicioval vznik regionálního Střediska západočeských spisovatelů. Laureát Ceny Bohumila Polana.

V květnu 2007 autorovi vy±la sbírka Volyně a jiné krátké řádky, inspirována místem, které básník pova·uje za své skutečné rodi±tě.

V současné době jednáme s básníkem Josefem Hrubým o mo·nosti, uspořádat ve Volyni besedu spojenou se vzpomináním a autorským čtením. S datem a místem budete včas seznámeni.

Literáti, psavci, nechte svá díla vydělávat

Literární noviny vyhla±ují 2. ročník literární soutě·e Povídka roku 2007. Soutě· bude probíhat ve dvanácti kolech. Vítězové z jednotlivých kol postoupí do finále, ze kterého začátkem pří±tího vzejde celkový vítěz. Vítězné povídky jednotlivých kol budou následně publikovány kni·ně. Více informaci najdete zde....

Rok 2006, viděný z knihovního regálu

Ahoj lidi, vy, co knihovnu máte rádi, často sem chodíte a v·dycky pro v±echny, nejen pro nás, regály, ale pro kní·ky, časopisy, mapy, kazety, ba i knihovnice, máte vlídné slovo a milý úsměv, ahoj i vy, kteří knihovnu nepotřebujete, proto·e surfujete na internetu, nazdárek lidi, co neradi čtete a kní·ky jsou pro vás jen zbytečností lapající prach,

Chci vám povyprávět, jaký byl ten loňský rok. Abyste rozuměli, nebudu vám povídat nic o ·ivelných a politických katastrofách, o manýrech hvězd, o jaderné fyzice – stejně jako vy tomu nerozumím. Jsem knihovní regál; na svých bedrech u· desetiletí nesu tíhu vědomostí, mezilidských vztahů i čísel. Vím jen, co se kde v knihovně ±ustne, a to vám právě chci sdělit.

Začnu několika čísly: do na±í knihovny přibylo 1.290 svazků. Řadu knih knihovna nejen nakoupila, ale i dostala darem od hodných čtenářů – paní Mgr. Sellnerové, bohu·el u· zesnulého pana Svatka, paní Harmachové, pana Valcháře, rodiny Houzimů a dal±ích. Knihovna taky byla úspě±ná v získání grantu Česká knihovna – odtud má ty nejzajímavěj±í nové kní·ky českých autorů. Téměř 13 stovek knih – jestlipak víte, kolik je to metrů regálů?? No, nebudu vás napínat: jeden ná± regálový metr je tak akorát na padesátku. A teď u· si to mů·ete spočítat sami! Z evidence knihovnice odepsaly knihy, nezvěstné při revizi knihovního fondu v roce 2005, vyřadily takové kní·ky, které jsou u· nepěkné, notně očtené a neopravitelné či zastaralé, no, bylo jich celkem 761. Na±e knihovnice se toti· řídí heslem: „Raději informaci ·ádnou ne· ±patnou“, a já, i kdy· jsem jen knihovní regál, se pod to podepisuju!

A tak v na±í knihovně (a nejen v té volyňské. Patří k ní taky pobočka v Zechovicích, to nezapomeňte) si mů·ete vybrat z 28 524 knih, map, kazet, desek a z 68 titulů časopisů (taky časopisy nám čtenáři nosí darem! Koupí, přečtou –a donesou na půjčení ostatním!) Do knihovny bylo přihlá±eno 1.037 čtenářů (z toho 238 dětí), a ti si domů odnesli celkem 111 624 takzvaných „knihovních jednotek“. Ale nemyslete, ·e my, regály, jsme si oddychli! Vy, volyň±tí čtenáři, jste toti· poměrně slu±ní, a tak jste skoro v±echno, co jste si vypůjčili, zas přinesli zpátky. Knihovnu jste během roku nav±tívili celkem 12.665x!, a to nepočítám stovky Vás, kdo jste při±li do knihovny na besedy, předná±ky a autorská čtení, jich· bylo rovných 60.

Na±e knihovna prý pro Vás obstarává taky kní·ky z jiných knihoven. To ale já, knihovní regál, vím jen z doslechu, taková kní·ka sem doputuje po±tou, volyňský čtenář ji pilně a pozorně přečte, vět±inou je to student a na této kní·ce závisí jeho osud! , honem ji vrátí a knihovnice ji ode±lou zpět, domů, na regál, na který je zvyklá. Říká se tomu meziknihovní výpůjční slu·ba.

Je±tě k těm va±im čtenářským výpůjčkám: nejrad±i si půjčujete naučné kní·ky! Jasně, taky nějaký ten románek, sci-fi, poezii,.. ale literatura faktu, populárně-naučné kní·ky, učebnice, příručky, turistické průvodce, encyklopedie, jazykové učebnice – to vás baví nejvíc. V±ak taky regály praskají ve ±vech, aby pro ka·dého z vás, pro ka·dý vá± po·adavek tu bylo něco zajímavého. Jsme na Vás py±ní!

A jaký bude tenhle rok?? No, nevím... Proslýchá se, ·e letos knihovna „disponuje s nedostačujícím rozpočtem“. Tak tomuhle taky nerozumím, ale v±ichni, kdo to tu říkají, se při tom tváří hodně, hodně smutně. A tak za námi, prosíme vás, často choďte, abychom měli my, kní·ky i knihovnice, radost a mohli se tě±it zas na ka·dé nové ráno.

PRÁZDNINOVÁ KNͬKA 2006
v dětském oddělení volyňské městské knihovny se zúčastnilo 35 dětí ve věku od 7 do 14 let, z toho byly, přesně podle očekávání, rovné 4/5 děvčat. Nejpočetněj±í byla, také podle očekávání, skupina třináctiletých. Nejmlad±í byl teprve sedmiletý Roman Přílepek.

Velikým překvapením je, ·e ·ádná kní·ka nedostala dva hlasy. Ka·dému se líbí jiný autor, jiná kní·ka, jiný děj, jiné ilustrace. Zahraniční autoři byli zastoupeni o něco častěji ne· domácí, opakovala se jména jako Thomas Brezina (v knihovně od něj je 22 různých kní·ek) a Lemony Snicket, zastoupený 11 knihami. Z českých se opakovalo jméno Jaroslava Foglara, od toho je ve volyňské knihovně celkem 34 knih, a stálice dívčích čtenářských srdcí Lenka Lanczová (48 titulů knih). Ostatně, pro nějaký dívčí román hlasovalo 14 účastníků ankety. Zahrneme-li do ·ánru dobrodru·né literatury i fantasy a horory, pak tyto kní·ky byly v těsném závěsu za dívčími. Na třetí pozici jsou jednoznačně humoristické knihy - a není divu, prázdniny jsou pro legraci čas jak stvořený.

Naučné a populárně-naučné kní·ky si o prázdninách od čtenářů trochu odpočinuly – objevily se jen na čtyřech anketních lístcích.

Čtyři vylosovaní účastníci byli odměněni drobnými dárky.

TÝDEN KNIHOVEN 2006
Městská knihovna ve Volyni Vám nabídne besedu s MUDr. Otakarem Mlejnkem „Český doktor na moři“
- prodej vyřazených knih na tr·nici , tzv. „Poslední ±ance“– v pátek 6. října od 9 do 15 a v pondělí 9. října od 9 do 16 hodin
- soupisy doporučených knih pro Klub maminek (na témata „výchova dětí“, „nemocné dítě“, „hry s dětmi“. „rukodělné techniky“)
- vyhodnocení dětské ankety Prázdninová kní·ka 2006
- čtenářská amnestie – v tomto týdnu nebudou inkasovány poplatky za upomínky. Jedinečná příle·itost pro liknavé čtenáře!
- exkurze pro 1. ročníky středních ±kol

*****************************
Jste zvědavi, jak dopadla anketa PRÁZDNINOVÁ KNͬKA 2006?
Přijďte ve středu 4. října ve 14 hodin Do knihovny a dozvíte se víc!
Budeme také losovat 3 účastníky ankety, kteří dostanou malý dárek.
********************************

POSLEDNÍ ¦ANCE - prodej knih vyřazených z knihovny na tr·nici:
pátek 6/10: 9-15
pondělí 9/10: 9-16
1 kní·ka/5,- Kč

Spadla klec, JE PO PRÁZDNINÁCH!!

(…a teď se poznají optimisté od pesimistů - kdo neví, co ta dvě slova znamenají, a¶ si to najde ve slovníku cizích slov – v knihovně jich máme dostatek.

OPTIMISTA asi říká: „Jen 10 měsíců budu chodit do ±koly a PRÁZDNINY budou zas!“ a PESIMISTA naříká: „Dal±í PRÁZDNINY jsou v nedohlednu! Celých deset měsíců ±kola!!“)

Někteří (či spí±e NĚKTERÉ) z Vás chodili do knihovny i o prázdninách. Někdo četl z domácích zásob. Někteří nečetli vůbec…

Na±e otázka patří Vám, kteří jste se ani v horkých či de±tivých dnech neobe±li bez kní·ky. Zajímá nás, co jste přečetli zajímavého. Která kní·ka se vám opravdu líbila? Kterou mů·ete doporučit ostatním dětem? Prozraďte nám, prosím, autora a název této kní·ky.

Podělte se s ostatními!!! Na tři vylosované účastníky ankety čeká malé překvapení.Která kní·ka, a¶ u· z těch star±ích či nová, získá titul PRÁZDNINOVÁ KNͬKA 2006 ? Anketní lístky jsou k dispozici v knihovně

Zajímavosti z knihovny

- 1. dubna to bylo 10 let, co jsme provedli první záznam do elektronického katalogu. Předcházelo tomu sbírání a vyhodnocování zku±eností z jiných knihoven, zva·ování potřebnosti automatizovaného systému v na±ich podmínkách, volba programu, učení se naprostým základům ovládání počítače…. Volyňská knihovna byla po strakonické teprve druhou v okrese, která k této práci na±la odvahu

- K 1. lednu 1999 byl do digitální podoby převeden celý fond oddělení pro dospělé čtenáře, v±echny časopisy i ve±keré nové knihy od doby pořízení prvního počítače a na pultě v půjčovně stál počítač druhý. Nastal čas začít „půjčovat přes počítač“, tedy formou snímání čárového kódu, nikoli evidování kni·ních lístků. Samozřejmě, ·e ne v·dycky jsme si s počítačem rozuměli, ale praxe ukázala, ·e cesta vede pouze a jedině tudy, ·e jsme učinili dobře, ·e fond je podstatně lépe vyu·it, ·e cesta u·ivatele knihovny k té správné informaci, k té po·adované kní·ce, se ú·asně zkrátila…

- 1. 11. 2000 nastal čas, spustit automatizovaný systém i v oddělení pro děti. V ka·dém oddělení je od té doby kromě počítače slu·ebního, toho na pultě, k dispozici i počítač dal±í, který umo·ňuje čtenářům samostatné vyhledávání v na±em celém fondu. Dva z nich jsme dostali od sponzorů – firmy Knürr a České spořitelny.

- Od listopadu 2001 je v knihovně k dispozici na dvou počítačích veřejný internet. Tři čtvrtiny nákladů na pořízení jsme získali z grantu Ministerstva kultury ČR „Veřejné informační slu·by knihoven“.

- V současné době tedy máme v knihovně 8 počítačů, dávno u· ne těch původních, a práci bez nich si u· nedovedeme představit. Nejen·e evidujeme výpůjčky knih, časopisů, map, zvukových dokumentů, kterých je kolem 120 000 ročně, jednodu±e a spolehlivě děláme záznamy na knihy po·adované, av±ak půjčené, ale vyhledáváme pro na±e u·ivatele i informace v katalozích jiných knihoven a v případě potřeby knihy k zapůjčení objednáváme (meziknihovní výpůjční slu·ba).

- Systém, pro který jsme se před 10 lety rozhodli, bohu·el ale zatím neumo·ňuje vystavení na±eho katalogu na webových stránkách. Je to daň za jeho poměrně nízkou pořizovací cenu. Nicméně jsme po 10 hodin denně připraveni, zodpovídat jakékoli dotazy, a to prostřednictvím formuláře na na±ich stránkách Stejnou cestou, příp. přes knihovna@mu.volyne.cz, lze po·ádat o prodlou·ení výpůjční lhůty či rezervaci potřebného titulu, zamluvit si termín na vyu·ití internetu apod.

Počítače prostě ke knihovnám neodmyslitelně patří, ale stejně tak i ochota a vlídné prostředí, které se sna·íme v±em u·ivatelům volyňské knihovny poskytnout.

Občanské sdru·ení RATEJNA a Městská knihovna ve Volyni vás zvou na
odpoledne stolních her - pojďte si hrát !!

11. května od 14,00 hodin v dětském oddělení knihovny

Zveme v±echny hravé děti, rodiče a prarodiče!
Vezměte s sebou i své kamarády
Za nakouknutí k nám nic nedáte a třeba
se necháte zlákat ke hře.
Pomů·eme vám s výběrem hry, vysvětlíme pravidla
a případně najdeme i spoluhráče.


Na na±e první hravé setkání přineseme edukační a didaktické hry pro malé i vět±í děti i pro celé rodiny - Brouk, Nervíky, Čísla, Skluzavka, Potrubí, Chro chro, Jungle Jam, Ligreto! ale i "obyčejné" Člověče nezlob se! nebo karetní Bitva. Vezme i Abalone, Carcassonne, Bang!, Scrabble, Trans America, Aktivity a jiné.

Klidně si s sebou přineste i tu svoji oblíbenou hru a naučte nás ji hrát.

Tě±íme se na vás 11. května od 14,00 hodin

Více informací u Evy Tkadlečkové, Ratejna (605 474 588) nebo v knihovně (383 372 669)