LETOS JSEM ZŮSTAL PŘES VELIKONOCE V PRÁGLU. NE ŽE BYCH DÁVAL PŘED POMLÁZKOU PŘEDNOST ANONYMNÍ KALBĚ, NEBO, NEDEJ BOŽE, O PRÁZDNINÁCH STUDOVAL, ALE VŽDYCKY, KDYŽ PŘIJEDU DOMU – SNĚŽÍ. VELKEJ PÁTEK. Schyluje se k samotářskýmu víkendu. Počasí hrozí ukazovákem hutnejch chuchvalců plynnýho sněhu. To tak, pojedu na Velikonoce do Volyně a po cestě zapadne autobus. Odpolední cigareta to rozhodla za mě. BUDU 4 DNY LONER.
BÍLÁ SOBOTA. Nebe bez mráčku. Robin sprchuje zahradu. Po ranní startce je mi šoufl, budu to muset vydržet bez sekačky a bez salátu. A bez vaječňáku (kámoš tomu řiká babskej hlen, pcha:) Po čínskym vobědě z pytliku se ukládam na lože. Do podkroví se škvírou derou dotěrný paprsky jarního slunce. Je neodbytný. Uvařim si kafe. Čtu P.K.Dicka. Premier League se nehraje. Škoda, musim oželet šoulání po internetu. Podvečerní cigáro. Zahradník si nevodpustí škodolibej úsměv: von si, až ten trávník zaleje, doma v činžáku č.p.362, Štěpánská ul., Praha 2, zakrojí beránka. Já ne. Du si lehnout.
VZKŘÍŠENÍ. Vstanu v pět vodpoledne. Furt nesněží. Ze zpráv se dovtípim, že ani tady, ani doma. Leto se předčasně vkradlo do Český kotlinky, abych tady byl jako kůl v plotě na koleji, ve společnosti rádia, lampičky, pár knih vod sci-fi génia, co napsal Blade Runner, polomrtvýho počítače s hrstí zmačkanejch cigaret. Bez piva. Du si koupit pivo. Nevim vo sobě. To je good. Uleham na postel jako do hrobu, pondělí prospim, plánuju si. Neznam nic lepšího (kromě jedný lepší věci na záchodě nebo ve sprše:), než opít se (decentně) a jít spát. Cigára jsou taky dobrý, ale jenom když chci něco chytrýho vymyslet. A já nic chytrýho vymyslet nechci.
LAZY MONDAY. Že bych jel domu? Asi to nemá cenu. Dycky když přijedu do Volyně, sněží, a může bejt klidně duben květen červen. Jsem holt asi takovej ledovej element. Nebudu kazit náladu ostatním a kromě toho…měl bych napsat nějakou nudnou glosu o svým zábavnym bohémskym:) životě. Yetti už nejspíš nadobro vodfrčel na Martinovou bílym valachovi. No nic, to tak pro příště.
