|
| 22.10.'03, Mladá Fronta Dnes, Glosy a komentáře |
počet přístupů: 2146 |
|
Exekutorka odpočívá při tvrdé muzice |
Emilie Čenovská: I když je mi někdy těch lidí líto, nemůžu odejít s prázdnou, dělám jen svou práci
Emilie Čenovská z Volyně je pro většinu dlužníků noční můrou. Je totiž jednou z prvních soukromých soudních exekutorek na jihu Čech a jednou z mála v republice.
Lidí, kteří se dostanou do finanční tísně ne úplně vlastní vinou, je jí někdy líto. Odejít však nemůže. Čím více z dlužníků dostane, tím více si vydělá. Přestože je žena a dělat exekutora není zrovna nejbezpečnější povolání, strach o své zdraví ani rodinu nemá. A to ani přesto, že už jí několikrát dlužníci vyhrožovali.
Vystudovala jste právnickou fakultu. Vždy jste věděla, že chcete být právničkou?
Ačkoliv se to možná zdá neuvěřitelné, věděla jsem to už od gymnázia. Tehdy jsem se mohla hlásit jen na jednu školu, a ačkoliv tam byly těžké přijímací zkoušky, mně to vyšlo.
Vy jste dříve dělala právníka nemocnice, právníka úřadu práce a pak i tajemnici Městského úřadu ve Volyni. Co vás bavilo nejvíc?
Tajemničení. Je to sice strašně nevděčná práce, kdy vám pořád někdo nadává, ale bylo to rozmanité od zajišťování výkopů, fungování školky, shánění peněz na obchvat až po hledání majitelů zatoulaných psů.
Přesto jste se rozhodla, že odejdete a budete soukromou exekutorkou. Proč?
Byla to náhoda. Ve Volyni byla dražba a tam jsem poprvé potkala svého kolegu. Bylo to ve čtvrtek, on seděl u mě v kanceláři jako hromádka neštěstí a hledal právníka, který má advokátské zkoušky a chtěl by dělat exekutora. Žádnému advokátovi, který má zavedenou praxi, se do této novinky samozřejmě nechtělo. Tak mě přemluvil. Do pondělí, tedy za čtyři dny, měly být všechny doklady i výpis z rejstříku trestů na ministerstvu.
Věděla jste, co bude tato práce obnášet?
Vadilo mi, kolik má město dlužníků, a proto jsem doufala, že by se situace mohla alespoň trochu změnit.
Příchodem soukromých exekutorů? Soudní vykonavatelé to do té doby nestíhali?
Myslím, že ne. Ale teď se exekuce zkvalitnily. Jsme rychlejší, hmotně zainteresovaní, protože máme patnáct procent z toho, co vymůžeme, takže se musíme snažit. V tom přišla změna.
Když jste přišla do praxe, nerozplynuly se vám tyto ideály o zlepšení situace s dlužníky?
Zas takový šok to nebyl. Docela se snižovat počty dlužníků daří. Devadesát devět procent dlužníků ví, že na ně jednou dojde. Zatím nikdy jsme nezabavovali tak dramaticky, jak si lidé představují. Nevtrhneme do bytu a nezačneme převracet šuplata a odvážet všechny věci. Spíše se snažíme domluvit na nějakých splátkách. Většinou raději zaplatí, než aby lacino přišli o své věci. Až jsem byla překvapená, jak to jde jako po másle.
Exekuce vás živí. Je vám líto lidí, kterým věci berete či po nich žádáte splátky?
Je. Hlavně ručitelů. Vnuk si pořídí televizi a dědeček ručí z penze. Kluk je mezitím někde v trapu a děda musí platit. Líto je mi i žen, které mají doma gamblera, rodina nemá pomalu ani co jíst, bydlí v jedné místnosti a pak tam máme něco sepisovat.
Máte někdy chuť se otočit a odejít?
Musím udělat práci. Nějaký majetek, když je, musím zjistit. Abych odešla z lítosti, to nejde, musíme být profesionálové.
Když vejdete do bytu či firmy na exekuci, asi jsou reakce různé. Máte strach?
Vyloženě strach, abych řekla, tak tohle dělat nebudu, nemám. Ale případ, kdy vám někdo řekne: já si koupím devítku, ustřelím vám palici a pak se starejte o ty děti sama, se mi stal.
Jak v tu chvíli reagujete?
Hned řeknu pozor, to je vyhrožování veřejnému činiteli. Lidé se hned umírní. Spíše je to v amoku.
Berete si s sebou policisty?
Většinou ne. Chodíme s kolegou, který to dělá už roky a ví, kam je třeba policie a kam ne.
Když se vrátím ještě k pocitům při exekuci - stalo se vám, že máte jít zabavovat věci svým známým?
Je to nepříjemné. Pokud to jde, tak to vyřeší kolega. Stalo se mi také, že sedím v restauraci a tam dělá číšnici žena, které jsme majetek zabavovali. Ale je to v klidu, lidé chápou, že je to práce.
A nějaký "exekutorský" sen, kam byste se chtěla dostat a zabavovat věci?
Osobní pocity se do tohoto povolání tahat nedají, ale když vidím, jak některé obchodní řetězce vykořisťují lidi a zacházejí s nimi, jak když slezli ze stromů, tak bych jim občas přála, aby spadly do nějakých problémů. To, co si dovolí u nás, by si v jiných zemích nikdy nemohly dovolit. Ale jak jsem již říkala, jsme profesionálové a osobní účty se takto vyřizovat nedají.
Když denně vidíte lidi, kteří mají problémy, dluží peníze a často nevědí, kudy kam, dost vás to musí vyčerpávat. Jak relaxujete?
Ráda chodím do přírody a miluji hory. Mám dva afgánské chrty, takže jezdím i na výstavy. A pak rock. To je moje.
Rocková hudba?
Ano, navštěvuji různé rockové festivaly včetně proslaveného volyňského Open Hell Festu, kvůli kterému se pořád lidé, radnice a pořadatelé hádají.
Open Hell je v překladu otevírání pekla. Soudní exekutor versus takhle tvrdá muzika...
Nikdy jsem o tom nepřemýšlela. To spíš asi bylo horší, když jsem tam chodila a byla tajemnice. Lidé, co chodí na rockové festivaly, nejsou profesně se mnou na jedné lodi, protože to není tak časté povolání.
Jsou na vás v rodině pyšní?
Že by říkali: jé, ty jsi to dotáhla až takhle vysoko, to určitě ne. Spíše byli pyšní na tajemnici, protože pro dřívější generace byla větší prestiž dělat na úřadě než zabavovat majetek.
Jste rozvedená. Myslíte že mužům imponuje, že jste exekutorka?
To nevím. Spíše si řeknou, to je nějaká sekyra, od té raději dál.
Do penze teď máte deset let. Chcete až do té doby dělat exekutorku?
Ráda bych. Ale už si tady vychovávám nástupkyni, právničku.[/b]
Emilie Čenovská z Volyně se narodila 28. října 1951 v Českých Budějovicích. Vystudovala Základní školu v Křemži u Českého Krumlova, ve stejném okrese i gymnázium a nakonec Právnickou fakultu v Praze. Za svůj život dělala právníka nemocnice, právníka úřadu práce a od roku 1992 byla tajemnicí města Volyně. V září roku 2001 odešla a dala se na dráhu soukromé soudní exekutorky. Nejvyšší částka, kterou zatím vymáhala, je sedm milionů korun. Je rozvedená, má pětadvacetiletého syna, který je kuchařem, a o rok starší dceru zaměstnanou v nemocnici jako zdravotní sestra.
|
| autor: Mladá Fronta Dnes |
| datum: 22.10.'03 |
Diskuse na téma: Exekutorka odpočívá při tvrdé muzice
|
|
|
 |
