|
| 03.04.'03, Mirka Mrázová, Rodáci ve světě |
počet přístupů: 2004 |
|
Mirka ve Francii - Dětské radovánky |
Timto dilem bych chtela odpovedetet na cetne zadosti,tedy vynechat pro jednou galerie a muzea, a popsat obycejny den obycejne au pairky v neobycejnem prostredi. Tak tedy, vstavam tak kolem pul osme (ovsem nekdy taky v sest, podle toho, jak se zrovna sestiletemu Paulovi ve vedlejsim pokoji podarilo naridit budik - v sest rano ho samozrejme vubec nevnima, takze ja musim vstat a jit ho vypnout sama),
abych pred osmou uz nalevala detem horkem mleko na jejich
kakao, teda to kakao maji samozrejme v hrnecku (i kdyz casto i na stole, pod stolem, na triku atp).
No, v hrnecku - tady se rano pije z predmetu, ktere se podobaji spise nasim kompotovym miskam, a rika se jim bol.
Ve vsedni dny (deti tady nemaji skolu ve stredu, ale zato chodi do skoly v sobotu dopoledne) odvazi Charlotte dve starsi deti do skoly a ja se staram o dve mensi. Dopoledne cas od casu zehlim, k tomu za zady dve mrnata, kterym stridave tece nudle, stridave breci z ruznych duvodu (chteji videt maminku, nechteji videt maminku, chteji hracku, nudi se, jedna druhou dusi a nebo breci proste proto, ze nevi, co by jineho delaly) stridave curaji a kakaji (mladsi do plenek, takze vypinam zehlicku a jdu ji prebalit, starsi uz do nocniku, takze vypinam zehlicku a jdu ji chvalit, jak uz je sikovna).
Po dvou hodinach prijde panimama a rekne: "No to nevadi, zes to nestihla vyzehlit, tak to dodelas vecer."
Kdyz zrovna nezehlim, jdemem vetsinou na zahradu. Rocni Gabrielle jeste neumi chodit, takze ji posadim do kocarku. Skoro trileta Jeanne sice uz chodit umi, jenze se posadi na svou trikolku a komanduje me, abych ji tlacila, protoze se ji nechce samotne slapat. Takze mam v jedne ruce drzadlo kocarku, druhou rukou tlacim trikolku. Obcas mi to na kamenech nejde, takze tlacim jednu a pro druhou se vracim a pak zas tlacim druhou a pro prvni se vracim. Priblizne po deseti minutach prekoname takto asi tricetimetrovou vzdalenost od domu k houpacce a nastava dalsi dilema: Houpat driv triletou, ktera krici: Houpej me vic, houpej me min, ne takhle, takhle, koukej, zizala; nebo houpat v naruci rocni, ktera breci, protoze ji to samotnou v kocarku nebavi. Po obede sklizim ze stolu, vymetam zbytky jidla zpod stolu (kdyz je ryze zbyde po etech pod stolem jedna slusna orcicka) a pak priblizne od pul druhe do ctyr mam volno, protoze vetsi deti jsou zase ve skole a mensi odpoledne spi. Odpoledne mam pak na krku vsechny ctyri. Co myslite, jake to asi je? Kdo si pocka ten se docka. Budu o tom psat zas priste.
Mirka
|
| autor: Mirka Mrázová |
| datum: 03.04.'03 |
Diskuse na téma: Mirka ve Francii - Dětské radovánky
|
|
|
 |
