|
| 16.01.'03, Mladá Fronta Dnes, Co se děje ve městě |
počet přístupů: 2350 |
|
V luxusních bytech je slyšet vše od sousedů |
Domy hrůzy. Tak obyvatelé dvou pět let starých domů s údajně luxusními byty ve Volyni Pod Malsičkou nazývají novostavby, ve kterých bydlí. V moderních barevných domech je totiž přes zdi slyšet i cinkání lžičky o stěny hrnečku u sousedů, o výtahu či telefonních hovorech sousedů ani nemluvě. V některých bytech se zvedly podlahy s dlaždicemi, v jiných se objevila plíseň a jinde zase netěsní okna natolik, že se na parapetech tvoří i několikacentimetrová námraza.
Obyvatelé již několik let upozorňují radnici na špatné podmínky bydlení. Teprve až letos ale v jejich bytech změřila hluk odborná firma. Ta prokázala, že stěny nesplňují zákonem předepsané normy o zvukové neprůzvučnosti. Cihly, které byly na stavbu domu použity, přitom také nesplňují normy a jsou naprosto nevhodné. Radnice tak podle odborníků převzala při kolaudaci nevyhovující byty.
Je až neuvěřitelné, jak se obyvatelé domů dokázali s hlukem v domě vypořádat. Ve svých bytech chodí doslova po špičkách, televizi mají zapnutu, že mladý člověk s dobrým sluchem slyší sotva každé páté slovo, a když se baví, tak na sebe šeptají. „Tady je slyšet totálně všechno. Je tu špatná izolace,“ vysvětluje obyvatel domu Rudolf Königsmark. Dobromila Čejková, která bydlí nad ním a přestěhovala se do Volyně z Prahy, aby si v důchodu užila trochu klidu, se teď v noci budí: „Slyším přes zdi, jak jede výtah, že jde někdo po schodech, co sousedi pod námi i nad námi telefonují, že někdo v domě spláchl záchod, že u sousedů upadla na zem lžička a podobně. Tady člověk nemá žádné soukromí. Když přijde návštěva, dívá se na nás divně, když říkám, aby šeptali,“ líčí život v „luxusním domě“ třiašedesátiletá Dobromila Čejková. Nájemné přitom není nijak malé. Každý z nájemců si musel na dvacet let dopředu předplatit nájemné, za dvoupokojový byt zhruba pět set tisíc. „Není to tu levné. Dali jsme půl milionu a měsíčně ještě za inkaso platíme tak tři tisíce korun. A k tomu tady není ani klid,“ vypráví Čejková a dálkovým ovladačem tlumí zvuk televize, protože právě začaly hlasitější reklamy. Míní, že se sice každý snaží žít v domě co nejtišeji, ale příliš to platné není. „Kdo tu nežije, nedovede si ten neustálý stres z hluku ani představit.“ Také jednatřicetiletá Markéta Hrdinová lituje, že v domě bydlí. Ta se musí kromě hluku vypořádat ještě s plísní a mokrými či namrzlými parapety u oken. „Nikdo nic nedělá, i když jsme si už stěžovali. Pod okny mám do dvaceti centimetrů výšky plíseň, oknem teče do bytu a na parapetech pak voda namrzá. Zvlášť strašné je to teď v zimě,“ míní Hrdinová, která má dvouletého syna. I ona se stejně jako její sousedka Čejková v noci budí. „Je to nesnesitelné.“
Obyvatelé domů se shodují, že až až do letošního roku je nikdo nebral vážně. „Kývali, že rozumí, ale nic se nedělo. Brali nás jako chronické stěžovatele. Domy vlastní město, takže my chceme po městu sjednat nápravu,“ argumentuje Čejková. Starosta města Jan Pruner přiznal, že bydlení v domech Pod Malsičkou není ideální. Dům totiž v několika případech porušuje normy stanovené zákonem. „Měření potvrdilo, že svislé stěny nesplňují předepsané normy o zvukové neprůzvučnosti. S největší pravděpodobností také kvalita dodaných cihel byla špatná. Projektant navrhl určitý stavební materiál, zhotovitel jej použil, ale výrobce přiznal, že cihly, ze kterých je dům postaven, nesplňovaly normu a už je nevyrábí,“ řekl starosta města Pruner. Vinu podle něj na špatné kvalitě stavby nese s největší pravděpodobností jak zhotovitel, tak dodavatel, jejichž jména odmítl říct. „Vyzvali jsme oba, aby přišli s návrhem na odstranění závad. Nikdo nás ale nekontaktoval. Proto jim dáme ještě jednu šanci a pak půjdeme do soudního sporu,“ řekl starosta. Právě soudní cesta bude asi jedinou šancí pro město, protože dodavatel a zhotovitel se nyní přou, kdo nese za špatně udělanou práci plnou zodpovědnost. Obyvatelé ale z případného soudního sporu radost nemají. Obávají se, že se kauza p otáhne další roky a díky sporům města a firem budou muset další měsíce či roky bydlet v nevyhovujících bytech. „Nás nezajímají spory radnice a firem. Kdyby město dalo rovnou nějakou izolaci na stropy a obložilo také sádrokartonové stěny, tak se hluk alespoň trochu určitě sníží,“ doufá Čejková. Ačkoliv někteří z nájemníků už žádali město o snížení nájemného, prozatím s jeho výší radní hýbat nebudou. „Počkáme až do vyřešení sporu. Pokud se prokáže, že došlo k poškození nájemců, tak samozřejmě třeba prodloužíme dobu, na kterou mají byt předplacen,“ dodal Pruner. Domy byly zkolaudovány v roce 1998, v dalším roce je začali lidé obydlovat. Dodnes nejsou ale všechny byty obsazené a nájemníci se často v domech střídají.
|
| autor: Mladá Fronta Dnes |
| datum: 16.01.'03 |
Diskuse na téma: V luxusních bytech je slyšet vše od sousedů
|
|
|
 |
