Cvičení od 12. 10.

12.10.2020

Cvičení od 12. 10.

Je nám velice líto, že jsme nuceni cvičení všech oddílů prozatím zrušit a sokolovnu pro naše aktivity uzavřít. Věřme, že tuto nelehkou situaci brzy zvládneme a budeme co nejdříve cvičit a setkávat se.

"Tužme se!"

Pro oddíly Ženy - bodystyling a Ženy FIT budou cvičitelky cvičení posílat - mohou se tedy sejít "na dálku" u svých počítačů a cvičit "společně".


Památný den sokolstva 8. 10.

08.10.2020

Dne 8. 10. 1941 byla Česká obec sokolská rozpuštěna, její majetek úředně zabaven, gestapem bylo v noci ze 7. na 8. října 1941 v Akci Sokol pozatýkáno více než 1 500 sokolů a sokolek, z nichž se domů téměř nikdo nevrátil. Proto si tento den Sokol připomíná jako Památný den sokolstva. Letos podruhé i jako významný den ČR.

Ve čtvrtek 8. 10. vlály sokolské vlajky na všech hejtmanstvích v Česku i na budově Magistrátu hl. města Prahy, moderátoři České televize měli připnuté kokardy na oblečení a po celé republice se konaly pietní akty i přes přísná hygienická opatření. Ráno vyjely v Praze a v dalších velkých městech prostředky MHD ozdobené českou a sokolskou vlajkou. Primátor Zdeněk Hřib vyvěsil sokolskou vlajku na Magistrátu hl. města Prahy za přítomnosti starostky ČOS Hany Moučkové. Poté se konala na Pražském hradu přehlídka sokolských praporů a Sokolská stráž se zapojila do Hradní stráže. Odpoledne proběhl slavnostní pietní akt v Tyršově domě, a to v přímém přenosu ČT24. Zúčastnila se jej starostka ČOS, předseda Sněmovny PSP ČR Radek Vondráček, předseda Senátu PSP ČR Miloš Vystrčil, ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek, Dagmar Evaldová – poslední žijící přímá svědkyně „Akce Sokol“ a další významní hosté.  Celý den byl zakončen Večerem sokolských světel, kdy sokolové v celé republice pouštěli po vodě lodičky se svíčkami. Mhohde vzhledem k situaci šlo o individuální akce.

Ve Volyni od rána 8. 10. visela sokolská vlajka na budově městského úřadu. V naší jednotě jsme se sešli před sokolovnou u Růžového záhonu. Bohužel účast byla ovlivněna rychle se zhoršující epidemiologickou situací. Několika slovy a zapálením svíček jsme vyjádřili úctu, kterou chováme ke všem sokolkám a sokolům, protože v těžkých dobách naší republiky obětovali pro vlast své životy. Poté jsme šli k pomníku padlým na nám. Hrdinů, kde jsme také zapálili svíčky. Nakonec po řece Volyňce děvčata pustila lodičky se svíčkami. Lodičky pluly stejně statečně, jako stateční byli ti, kteří v minulém století bojovali za naši svobodu.


Výlet na Šumavu - Alej smíření

07.10.2020

Letošní výlet na Šumavu, na který jsme se vydali 3. 10., byl opakováním úspěšného výletu z r. 2008. Počasí bylo vpravdě podzimní. Chvilku foukalo, pak svítilo sluníčko a příroda nám ukazovala všechny své krásy. Ráno se na volyňském nádraží sešlo 46 dětí a dospělých. To bylo nejvíce od prvního výletu na Šumavu v r. 2005. Vlakem jsme dojeli do Kubovy Hutě, nejvýše položené železniční stanice v Čechách. Vzhledem k epidemiologické situaci a k nařízení vlády ČR jsme cestu vlakem museli zvládnout v rouškách. Naštěstí venku jsme je už mohli schovat. Z Kubovy Hutě jsme vykročili po lesní cestě směrem k památníku. Podél cesty rostlo mnoho hub. Malí chlapci neodolali, k nim se přidali dospělí... a za chvíli bylo plných několik tašek. Alej smíření byla založena v místě bývalé osady Táflova Huť. Samotná alej má dvě části. První část je tvořena kombinací českého národního stromu – lípy a německého národního stromu – dubu. Celkem jich je 34. Druhou část aleje tvoří ovocné stromy. Stromy sázeli v r. 2002 společně čeští a němečtí studenti jako projev soužití svých národů před druhou světovou válkou. Je zde umístěn i zajímavý památník smíření a kamenný kříž. Po malém odpočinku jsme se vydali po Lesnické naučné stezce do Pravětína a odtud do Vimperka. Byl dokonce čas na občerstvení před místní hospůdkou. A ve vlaku jsme přemýšleli, kam se vypravíme příště.


Run tour, Č. Budějovice

20.08.2020

Závod série Run tour v běhu v Č. Budějovicích se jako každý rok měl uskutečnit na jaře, konkrétně 14. března. Jaro bylo ale, jak všichni víme, plné jiných starostí. Organizátoři však milovníky běhu nenechali na holičkách a závod přeložili na 25. 7. Také sokolky a sokolové z Volyně si tento závod jako obvykle nechtěli nechat ujít. Ale léto je i časem dovolených, výletů či jiných akcí, a tak se letošního závodu v jihočeské metropoli zúčastnil pouze jeden závodník z naší jednoty. Nevadí! Protože ti, kteří se letos zúčastnit nemohli, se těší, až si vše příští rok vynahradí. Připomeňme, že ve výsledkové listině je uváděno pořadí celkové/dle věkové kategorie/dle pohlaví. Závod starších dětí na 1 km absolvovalo 46 děvčat a chlapců a náš Pavel Fouček doběhl na 5./4./4. místě s časem 0:03:31 (čistý čas 0:03:30). Stejný čas měla dívka na 4. místě (její čistý čas byl 0:03:31). Takže příště v hojném počtu v Českých Budějovicích na startu a na trati na viděnou.


Letní tábor pod Bethánem

18.07.2020

Začátek tábora byl ve znamení přívalových dešťů. S houfem mnoha pobíhajících nohou to znamenalo pěkné množství bahna. Pro zkušené táborníky není bláto překážkou, a tak jsme bahenní lázně překonali s úsměvem na rtech a díky sluníčku vysušili kaluže i mokré botičky. Nálada a hry se letos nesly v duchu starověké Anglie, krále Artuše a rytířů kulatého stolu. První večer při svitu měsíce zažehl kouzelník Merlin oheň a před překvapené děti-panoše vystoupil sám král Artuš, aby oznámil, že postaví kulatý stůl, okolo stolu hrad a kolem něj město, jež Camelot zváti se bude. Král postrádal po dlouhých bojích mnoho rytířů. Hledal tedy novou rytířskou družinu, která by ke kulatému stolu zasedla. Vyzval všechny přihlížející k prokázání chrabrosti, ctnosti a čistého srdce, protože to jsou vlastnosti hodné pravého rytíře. Panoši museli projít mnoha zkouškami a utkat se v mnoha kláních, než je mohl král Artuš pasovat na rytíře. Pokud se rytířem stali, mohli se večer zúčastnit zasedání u kulatého stolu. Tam mohli navrhnout změny programu či mít jiné připomínky k dění na táboře, odnášeli si odtud také různé informace. Například rozhodli o konání noční hry místo diskotéky. Děti se proto velmi snažily a nakonec se rytířem staly všechny. Jako odměnu ve hrách obdržely rytířské družiny Královský prapor. Speciálním druhem her byla Rytířská klání, jichž bylo šest – rovnovážný souboj, střelba na pohyblivý cíl, zápas v zemi obrů, dračí dech, dobývání bran a klasický turnaj. Ke klání vyzývala vždy jedna družina ostatní dvě družiny a vsázela do hry jeden či dva Rytířské prapory. Král Artuš provázel děti, dokud nebyl zaklet zlou čarodějkou Morganou. Její kletbu mohla zlomit jen síla Svatého grálu. Proto se jej všichni rytíři vydali hledat. První výprava za Svatým grálem vedla k příbytku kouzelníka Merlina. Děti ho bohužel již nezastihly naživu, Morgana zabila i jeho. Ale promluvil k nim jeho duch a na pomoc jim daroval kouzelné kameny. Protože jsou kouzelníci prohnaní a nikomu nedají nic zadarmo, musely je děti vykoupit vzácnými Rytířskými a Královskými prapory. Druhá výprava za Svatým grálem byla plná nástrah a úkolů, ale díky kouzelným kamenům je rytíři hravě zvládli. Na konci však nenašli Merlina, ale proradnou čarodějnici Morganu, kterou přemohli zbylými kouzelnými kameny. Museli se vypravit na další výpravu, na jejímž konci je čekal Svatý grál. K jeho získání museli rozluštit hádanku. Krále Artuše zachránili a za jeho záchranu byli bohatě odměněni. Mohlo se tedy slavit s písní na rtech u slavnostního táborového ohně.

Jana Tíková, Petra Tíková


...archiv novinek